Praha – Rada ČT zvolila novým generálním ředitelem ČT bývalého generálního ředitele TV Nova Petra Dvořáka. Ve druhém kole získal 12 hlasů. Hynek Chudárek, bývalý výkonný ředitel TV Óčko, obdržel tři hlasy. Po veřejném slyšení všech pěti kandidátů přistoupili radní k prvnímu kolu volby, do druhého kola postoupili Petr Dvořák (13 hlasů) a Hynek Chudárek (7 hlasů). Na třetím místě se umístili Roman Bradáč a Jan Svoboda se třemi hlasy a poslední z pětice kandidátů skončil Radomír Šimek, který dostal jeden hlas.
Jiřího Janečka na Kavčích horách nahradí Petr Dvořák
A co řekli jednotliví kandidáti?
Roman Bradáč: Televize se bude muset připravit na úspory
„Prostředky můžeme získávat úsporami,“ řekl Bradáč. Je podle něj třeba přemýšlet například o změně organizace výroby. Další cestou, kde může ČT získat peníze, jsou koprodukce. Pokračoval by v restrukturalizaci televize, kterou zahájilo předchozí vedení, upravil by ale věci, které podle něj nefungují. Počítá přitom s personálními obměnami, a to včetně příchodu lidí zvnějšku. Mimo jiné také plánuje ustavení umělecké rady veřejnoprávní televize či finanční prověrku výstavby studia v Brně. „Situace v Brně je svízelná. Pokud dáme 750 milionů korun na rekonstrukci TS Brno, budeme mít problém investovat 300–350 milionů na technologie pro nový zpravodajský newsroom v Praze.“
Petr Dvořák: Chce získat respekt diváků i respekt odborníků
Podle Dvořáka je třeba definovat krizi, ve které se ČT nachází. Není to ekonomická krize, ekonomické parametry jsou uspokojivé, řeší se krize výroby. Dvořák chce získat respekt diváků i respekt odborníků. Chce takové pořady, které snesou měřítko doby. Úspor by chtěl dosáhnout například revizí smluv a jednáním s dodavateli. Dvořák by se ihned po svém nástupu do funkce zaměřil na výrobu pořadů; ty nekvalitní by zastavil. Do vedení televize by rád primárně lidi zevnitř ČT. Spolupracovat by chtěl ale například i s producentem Fero Feničem, který neúspěšně kandidoval na ředitele ČT. To ale za předpokladu, že nebude Fenič proti televizi vystupovat či se s ní soudit. Dvořák připomněl, že dříve působil v čele komerční TV Nova. „Díky tomu více než kdokoliv jiný znám rozdíl mezi komercí a veřejnou službou,“ řekl. Cílem veřejnoprávní televize není podle něj zisk, ale kvalita. „Sledovanost by měla být pouze jedním z dílčích kritérií,“ míní Dvořák.
Hynek Chudárek: Za zásadní považuje dokončení restrukturalizace ČT
Chudárek by úspory hledal například v revizi uzavřených smluv s dodavateli. Tam je podle Chudárka možné ušetřit pět až deset procent, tedy 370 milionů korun. Další úspory si slibuje od postupného propouštění asi 500 lidí, protože televize je podle něj přezaměstnaná. „Začneme u managementu. Za mého vedení by měl být management 9členný, včetně šéfů TS Brno a TS Ostrava,“ řekl Chudárek. V ČT je přezaměstnanost a musí to vnímat i odboráři. „Nechtěl bych ale dělat hurá styl, který by vyhnal lidi do ulic.“ Chudárek plánuje zbavit se zhruba 500 zaměstnanců, využil by hlavně přirozených odchodů do důchodu. „Je potřeba přesvědčit veřejnost, že je ČT nezastupitelná na české mediální scéně. Českou televizi potřebujeme a je třeba, aby tomu koncesionář věřil,“ dodal Chudárek.
Jan Svoboda: Základním problémem ČT je odliv diváků mladších 50 let
Přilákat tyto diváky mohou podle Svobody nové typy pořadů. Mezi ty pořady, které by mladší diváky přilákaly, řadí Svoboda například tzv. docudramata. „Je to produkt, který popisuje nebo mapuje nějakou historickou událost formou hranou, formou dokumentární a zčásti se do toho zapojí i odborníci,“ řekl Svoboda. Podobné typy pořadů mají podle něj i silný koprodukční potenciál. Pro dohled nad kvalitou programu i pořadů chce Svoboda zřídit mezinárodní poradní sbor. Rád by spolupracoval s Čestmírem Kopeckým. Se stávajícím managementem by se Svoboda nejprve sešel, a až poté by se rozhodl, zda by s nimi spolupracoval. Stejně tak si dovede představit spolupráci s někým z ostatních kandidátů. Navíc radě slíbil, že do televize přivede kvalitní lidi. „Je třeba najít další zdroj příjmů televize - například product placement,“ řekl Svoboda s tím, že to podle něj nesmí být na úkor kvality pořadů.
Petr Šimek: O prodeji pozemků ČT na Kavčích horách jsem s nikým nejednal
Před Radou ČT se ohradil proti informacím, že by s někým jednal o prodeji pozemků ČT na Kavčích horách. Televize by se podle něj měla vrátit ke koprodukční spolupráci, která byla obvyklá v 70. a 80. letech minulého století. Je potřeba navázat spolupráci například se studii v Německu a Rakousku, řekl Šimek. Finance na koprodukční produkty by podle Šimka mohla ČT čerpat například z evropských fondů. Navrhuje např. ve zpravodajství větší spolupráci se zahraničními televizemi v příhraničí. Mladé diváky by chtěl přilákat tvorbou mladých tvůrců; nechal by je soutěžit, aby mezi sebou našli nejlepší náměty a projekty. „V ČT je řada kompetentních lidí, na tom je potřeba stavět. Nedovedu si představit, že by někdo přišel a celý tým řídicích pracovníků by vyměnil, to by mohla televize zkolabovat,“ řekl Šimek ke spolupráci se stávajícím managementem.
Všichni kandidáti dostali minulý týden prostor v Událostech, komentářích. Jejich projekty naleznete zde. Vítěz nahradí ve funkci Jiřího Janečka, který po osmi letech v čele televize rezignoval k 31. srpnu na svou funkci ze zdravotních důvodů.
Finálová pětka vzešla z celkem 36 kandidátů, respektive z 32 (4 uchazeči byli vyřazeni kvůli formálním pochybením v přihlášce). Největším favoritem byl bývalý ředitel televize Nova Petr Dvořák. Do finálové volby prošel již v prvním kole hlasování, a to počtem 12 hlasů. V prvním kole také uspěli bývalý ředitel TV Óčko Hynek Chudárek (8 hlasů) a prezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory Radomír Šimek (rovněž 8 hlasů). Někdejší marketingový ředitel TV Prima a pražského dopravního podniku Jan Svoboda a výkonný ředitel ČT24 Roman Bradáč postoupili až ve druhém kole.
Radní dali přednost tajné volbě
Radní rozhodli, že hlasování bude tajné. Systém volby: V prvním kole označí členové rady nejvýše dvě jména. Sečtou se hlasy a do druhého kola postoupí dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. V případě rovnosti postoupí kandidáti se shodným počtem hlasů. Ve druhém kole označí členové rady svého favorita. Pokud jeden z nich dostane deset a více hlasů, jmenují jej radní generálním ředitelem. Pokud žádný z nich nebude zvolen, budou z nich radní opět vybírat. Pro volbu bude opět potřeba deset hlasů. Pokud se ani poté nepodaří nového ředitele zvolit, bude se celá finálová volba opakovat, a to nejvýše dvakrát. Pokud se ani ve druhém opakování nepodaří ředitele zvolit, výběrové řízení se zruší.
Volba ředitele přinesla kritiku a soudní spor
K volbě nového ředitele se kriticky postavily televizní odbory. Na pondělní tiskové konferenci se nechaly slyšet, že do finálové pětice nepostoupili ti nejlepší kandidáti. Nelíbily se jim projekty Šimka a Svobody a také mají výhrady k řediteli ČT24 Romanu Bradáčovi, který je podle nich spojený se současným managementem ČT, který opakovaně kritizují. Proti některým finalistům protestovaly také Asociace režisérů a scenáristů (ARAS) a Český filmový a televizní svaz (FITES).
V souvislosti s volbou se objevil i první soudní spor. Na místopředsedkyni rady Danu Eklovou se chystá podat trestní oznámení pro úmyslnou pomluvu a žalobu na ochranu osobnosti jeden z kandidátů, producent a režisér Fero Fenič. Důvodem jsou její výroky pro tisk.
GALERIE
videogallery_152422