Rubrika Kultura

V roce 1917 pózovala v ateliéru Gustava Klimta mladá žena z rodiny průmyslníka Liesera a nechala se portrétovat. Její tyrkysové šaty a pestrobarevnou pelerínu zachycoval umělec tahy štětce vedené vkusem vídeňské secese. Před svou smrtí ale podobiznu nestihl dokončit. Obraz, který byl dlouho považován za ztracený, se minulý týden vydražil ve Vídni za třicet milionů eur (758 milionů korun). Stále se ale neví, která ze slečen Lieserových na Klimtově malbě vlastně je – a co se s obrazem dělo po anšlusu Rakouska.

Do veřejného prostoru se dostala místy velmi bouřlivá debata o umístění díla Davida Černého na obchodní dům Máj v Praze. Fasádu budovy na Národní třídě mají zdobit dvě několikametrové sochy složené z trupů stíhaček Spitfire a motýlích křídel. Památkáři návrh pro kulturní památku kritizují. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) prý konkrétní kauzu komentovat nechce, do debaty ale přispěl v Událostech, komentářích názorem, že umění ve veřejném prostoru vždy vyvolává diskuse a úřady by se měly v té souvislosti snažit o co největší transparentnost.

Kdyby nebylo je název výstavy děl sedmi českých umělkyň, které se vzájemně ovlivňovaly a jejich osudy proplétaly. Galerie Arto.to v Libčicích nad Vltavou poprvé společně vystavuje obrazy sester Válových ze soukromých sbírek, snímky fotografky Libuše Jarcovjákové a třeba také kresby její matky Marie Jančové. Silné vazby této umělecké scény dokumentují i úryvky ze soukromé korespondence.

Zaujal v Devadesátkách jako Josef Korejs i ve Volze jako Pavel Landovský, teď jako člen Činohry Národního divadla dostal hlavní roli v nové inscenaci Mefisto. Ve tříhodinovém představení si musel poradit mimo jiné se specifickou scénou Státní opery. „Součástí práce Národního divadla je i posouvat vkus běžného diváka. Kde jinde bychom to měli dělat než tam,” zamyslel se herec Robert Mikluš v Interview ČT24.