Praha – U příležitosti stého výročí narození Elmara Klose uvede pražské kino Ponrepo, promítací síň Národního filmového archivu, filmovou retrospektivu tohoto tvůrce. Cyklus filmů, které Klos natočil spolu s režisérem Jánem Kadárem, se bude promítat od 5. do 27. ledna pod názvem Kadárův Klos a Klosův Kadár. Chybět nebude ani jejich nejslavnější snímek – Obchod na korze, který jako vůbec první československý film získal Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film.
Kadárův Klos a Klosův Kadár
"Elmar Klos začínal jako spoluscenárista ještě v období němého filmu. Jako herec se objevil ve filmu Před maturitou, který natočil ve 30. letech spisovatel Vladislav Vančura. Klos přešel ve 30. letech spolu s mnoha nadějnými filmaři do baťovského Zlína, kde vzniklo filmové studio. Zde se natáčely převážně reklamní snímky, ale na vysoké úrovni. První film dvojice Klos – Kadár Únos, což je film trochu poplatný době 50. let, vznikl v roce 1952. Takové spojení režisérských osobností je celkem zvláštní fenomén, kdy ani ve světě to není příliš běžné. Traduje se, že Elmar Klos byl vůdčí postavou hlavně při přípravě a práci na scénáři a hlavní tíha práce na place ležela na Jánu Kanárovi,“ uvedl v rozhovoru pro ČT24 Jiří Horníček, filmový historik Národního filmového archivu.
Dvojice Kadár–Klos spolu natočila osm celovečerních hraných snímků. V Ponrepu budou uvedeny ty, které vznikly v 50. letech: Únos, Hudba z Marsu, Tam na konečné a Tři přání, i společná tvorba z let šedesátých: Smrt si říká Engelchen, Obžalovaný, Obchod na korze a Touha zvaná Anada. 14. ledna cyklus doplní pásmo krátkometrážních snímků pod názvem Baťův filmař Elmar Klos.
Jiří Horníček hovoří o Elmaru Klosovi (zdroj: ČT24)
Elmar Klos: Jsem představitelem generace, která byla formována především literaturou. V době mého dětství měla kinematografie odlišnou podobu a film neplnil ty funkce, které plní dnes. Měl jsem to štěstí, že díky mé matce jsem byl ovlivňován velice kvalitními knihami. Kupříkladu můj vztah k antisemitismu v mnohém pramení z knihy, na jejíhož autora si už nevzpomínám, ale vím zcela přesně, že měla název Proti odvěké křivdě. Když jsem se po letech sám sebe ptal, kde se ve mně vzala chuť dělat Obchod na korze, musel jsem konstatovat, že se zrodila v onom osmiletém klukovi, který seděl na kanapi a četl tuto knížku. /z časopisu Film a doba, převzato ze stránek Bia Ponrepo/