Praha - První Cenu za přínos v oblasti kinematografie udělil dnes večer ministr kultury Václav Riedlbauch režisérovi Jiřímu Krejčíkovi. Vedle jednadevadesátiletého režiséra byli nominováni ještě Břetislav Pojar a Jan Jíra. Krejčík ocenění, spojené s odměnou ve výši 300 tisíc korun, převzal v pražském kině Ponrepo. Cena za kinematografii se přidává k ministerským oceněním v oblasti kultury, které založil bývalý ministr kultury Pavel Dostál.
První ministerská cena za přínos kinematografii patří Krejčíkovi
Ceny ministerstva kultury byly původně tři - za přínos v oblasti divadla, hudby a třetí byla společná pro oblast výtvarného umění a architektury. Letos poprvé byly poslední dvě jmenované uděleny odděleně. První z nich získal sklář Vladimír Kopecký, druhou si odnesla architektka a designérka Eva Jiřičná. Za divadelní inspiraci předal ministr cenu Ivanu Vyskočilovi, za hudební tvorbu in memoriam Milanu Slavickému. Ceny ministerstva kultury, společně se Státními cenami za literaturu a za překlad, se udělují u příležitosti státního svátku 28. října. Šestici ocenění předal Riedlbauch 20. října.
Připomeňte si osobnosti i tvorbu Jiřího Krejčíka v rozhovoru, který u příležitosti režisérových 90. narozenin vedl v pořadu Na plovárně Marek Eben.
Poslední a nejmladší z ministerských cen ministr kultury předává u příležitosti Světového dne audiovizuálního dědictví, který připadá na 27. října. Dnes ji převzal jeden z nejvýznamnějších českých filmových tvůrců - režisér Jiří Krejčík, který je mimo jiné podepsán pod snímky Vyšší princip, Morálka paní Dulské, Svatba jako řemen či Penzion pro svobodné pány.
Po roce 1989 se věnoval spíše dokumentu a televizním inscenacím, snímek Národ v sobě například sledoval kauzu sporné restituce jedné z budov Národního divadla. Maturita v listopadu je dokument o studentech jednoho gymnázia během událostí listopadu 1989, který Krejčík původně chystal jako hraný film.
Za svou tvorbu už obdržel mnohá ocenění, včetně Křišťálového glóbu za mimořádný umělecký přínos světovému filmu na MFF Karlovy Vary v roce 2005. Jiří Krejčík byl také vždy aktivní i ve věcech veřejných. Známý je především jeho ostrý protest spolu s Věrou Chytilovou a dalšími proti privatizaci Barrandova.
GALERIE
Penzion pro svobodné pány (režie: Jiří Krejčík)