Praha - Čtyři výstavy, které reflektují blížící se 20. výročí pádu komunismu ve východní Evropě, připravilo na letošní podzim centrum současného umění DOX. První z nich nazvaná Zítřek začíná včera srovnává minulé a současné metody přesvědčování na příkladu politické reklamy, volební agitace současných politických stran a komerční reklamy. Svá díla zde představují zástupci střední a především nejmladší generace české umělecké scény - ti, kteří podle pořadatelů žijí ve světě, který vytvářejí jedinci odchovaní minulým režimem.
DOX dokazuje, že zítřek začal včera
„Česká republika je v největší politické, hospodářské a morální krizi od svého počátku. Koncepce našich výstav vychází z předpokladu, že hlavní příčinou politické a morální krize je mentalita zděděná z komunistické minulosti, která poznamenala současnou vládnoucí generaci,“ říká autor výstavy a programový ředitel DOXu Jaroslav Anděl. Proto DOX vyzval k zástupce nejmladší umělecké generace, která vyrostla už po roce 1989.
TGM Chicken a vojenská přehlídka
Všechna vystavená díla používají nová média - film, fotografii, počítačovou grafiku. Úvodním dílem ve výstavní dvoraně je propagandistický film z roku 1954, jehož témate, je vojenská přehlídka na Letenské pláni. Doplňuje jej závěrečná scéna slavné mystifikace Český sen. Dalším vystaveným dílem je série fotografií skupiny Pode Bal nazvaná TGM Chicken, spojující fast-foodový řetězec s postavou T. G. Masaryka.
Zuzana Kubíková a David Březina vystavují svá loga inspisovaná politickými slogany - vytvořili poutače na fiktivní společnosti pojmenované podle dlouho užívaných, často zneužitých a vyprázdněných sloganů spojených s obdobími nedávné české historie („Už je to tady, s. r. o.“ či „Jednou budem dál, a. s.“). Jan Brož zase navrstvil na hromady slogany používané komunisty v bývalém Československu, které napsal podle dobového zvyku žlutým písmem na červený podklad. Slogany současných politických stran pak napsal s opačnou barevností a naskládal je na ty první. „Jsou jakoby připravené, aby je někdo pověsil, zároveň ale jsou pohozené, protože moc nikoho nezajímaní, jsou prázdné a o ničem nevypovídají,“ říká Brož.
„Každá z výstav má trochu jiný nádech, ale společné jim je to, že se zaměřují nikoli na minulost, ale na přítomnost, na to, jak je v ní minulost stále přítomna,“ říká Jaroslav Anděl. Autoři výstav se podle něj opírají o výzkumy toho, nakolik zkušenosti z dětství ovlivňují jednání člověka v dospělosti. Došli k tomu, že dospělé jednání je determinováno zkušenostmi z dětství a dospívání, tedy, že „zítřek začíná včera“.