Praha - Spisovatel Ladislav Fuks zemřel 19. srpna 1994, měsíc před 71. narozeninami. Na literární scénu vstoupil v roce 1963 románem Pan Theodor Mundstock a vnesl na ni absurdnost i lidskou tragiku nazíranou přes postavy víceméně groteskní. Grotesknost provázela Fukse i v civilním životě. Spisovatel měl sklon k netradičním nápadům a zvláštní smysl pro humor, takže ani mnozí lidé z jeho okolí nevěděli, co z historek o něm je pravda a co výmysl. Jeho román Spalovač mrtvol převedl velmi zdařile na filmové plátno Juraj Herz.
Ladislav Fuks zobrazoval krutou grotesku světa
„K románu jsem se dostal tím, že se mi velmi líbil jeho název. Když jsem si knihu přečetl, zjistil jsem, že to tedy absolutně není film. Požádal jsem Ladislava Fukse o spolupráci na scénáři a pak jsme se po dva roky scházeli v kavárně Slavia a přepisovali. Práce to byla náročná, ale nezapomenutelná,“ vzpomíná Herz.
Autor Spalovače mrtvol, Nebožtíků na bále, Příběhů kriminálního rady, Myší Natálie Mooshabrové, Vévodkyně a kuchařky a dalších románů, novel a povídek přeložených do řady jazyků - a často zfilmovaných - patřil k představitelům druhé vlny válečné prózy. Fuksova tvorba byla právě válečnou a židovskou tematikou silně poznamenána, v díle psaném skvostnou češtinou proto odsuzoval každou odlidštěnou společenskou mašinérii.
Juraj Herz vzpomíná na Ladislava Fukse (zdroj: ČT24)
Ladislav Fuks
se narodil 24. září 1923 v Praze. Jeho dětství nebylo příliš šťastné. Otec, policejní úředník, byl chladný a dominantní člověk a matka se starala pouze o správnou společenskou výchovu svého syna. Téma smutného dětství a snahy o vzdor proti otci se pak objevuje v několika jeho knihách. Největší životní krizí ale prochází Ladislav Fuks v době dospívání, tedy na počátku druhé světové války, kdy si poprvé uvědomuje svou homosexualitu. Krutý osud svých židovských spolužáků z gymnázia prožívá citelněji, jelikož sám trpí silným pocitem ohrožení – v koncentračních táborech tehdy mizí nejen Židé a Romové, ale také homosexuálové. Silným duchovním poutem s pronásledovanou židovskou menšinou je inspirován také název jedné jeho knihy – Mí černovlasí bratři.
Po dokončení gymnázia pracoval za války na zemědělské správě v Hodoníně. Po válce studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor filozofie, psychologie a dějiny umění. Od roku 1950 byl papírenským dělníkem, v roce 1956 se stal odborným pracovníkem Státní památkové správy a na přelomu padesátých a šedesátých let pracoval v Národní galerii.
V roce 1963, tedy až ve svých čtyřiceti letech, vydává konečně svou první knihu – Pan Theodor Mundstock. Tento jeho vstup na pole literárního umění je doslova bleskem z čistého nebe a z Ladislava Fukse se stává během velmi krátké doby jeden z nejuznávanějších spisovatelů nejen tehdejšího Československa, ale i Evropy. Každá další kniha jen potvrdila autorův mimořádný talent.