Při inventuře v Národní galerii se nenašel Lada, Kupka ani Zrzavý

Praha - Národní galerii chybí desítky sbírkových předmětů, mimo jiné díla Josefa Lady, Františka Kupky či Jana Zrzavého. Informoval o tom Nejvyšší kontrolní úřad s odkazem na desetiletou inventuru, která skončila v roce 2012. Zatím není jasné, zda obrazy někdo ukradl, nebo jen špatně založil v depozitáři. Bývalí ředitelé odmítají odpovědnost, současný šéf Jiří Fajt chystá reorganizaci a nevylučuje ani trestní oznámení. Jedno už podal kvůli ztracenému pastelu od Zrzavého. Podle ministerstva kultury závěry NKÚ potvrdily nezbytnost stabilizace situace v Národní galerii. Resort však věří, že některá díla budou dohledána během inventarizace.

Podle NKÚ patří mezi ztracené předměty mimo jiné jednatřicet kreseb – včetně Ladovy ilustrace Haškova Švejka, Náčrtu stojící ženy od Františka Kupky nebo Svatého Jana Křtitele od Karla Svolinského. Národní galerie prý ale dvě díla z tohoto počtu dohledala během dnešního dne. Podle ředitelky Sbírky grafiky a kresby Aleny Volrábové byly pouze špatně uložené. Jedná se o Portrét ženy od Carla Schwalbacha a kresbu Ovce a kozy od Ludwiga Bacha.

Nenašla se ani kresba Zeyerova zahrada z dílny Jana Zrzavého. Trestní oznámení kvůli její ztrátě ovšem Národní galerie podala až během kontroly NKÚ, tedy minimálně třináct let od ztráty díla. „Kresbu Národní galerie zapůjčila spolu s dalšími 16 kresbami na výstavu Praha 1990 do muzea v Amsterdamu v letech 1999 až 2000. Po ukončení výstavy galerie podle dokumentů převzala kresbu od přepravní společnosti, po dvou letech ale zjistila, že jí kresba chybí,“ informuje NKÚ ve své zprávě.

Podle ředitele Národní galerie Jiřího Fajta měla jeho instituce zareagovat už bezprostředně po holandské výstavě, místo aby na zmizení Zeyerovy zahrady zapomněla. Vzhledem k časovému odstupu Fajt proto nevylučuje, že se stopu kresby už nepodaří dopátrat - na rozdíl od zbylých pohřešovaných děl, které podle něj mohou být v jiné části inventáře. Sbírka grafik a kreseb totiž patří mezi nejrozsáhlejší.

Milan Knížák, který v době zmizení galerii vedl, si na vracení zápůjčky z Amsterdamu nepamatuje. „Počítalo se s tím, že mnohaletá revize nějaké resty objeví,“ dodal. „Národní galerie má tisíce děl Jana Zrzavého, protože získala jeho pozůstalost. Některé jsou vynikající a cenné, jiné jsou drobné kresbičky. Nevím, které je to dílo, a je proto velmi problematické ho hodnotit.“

Jaká díla zmizela?

  • Jan Zrzavý: kresba Zeyerova zahrada
  • Josef Lada: ilustrace k Osudům dobrého vojáka Švejka za světové války
  • František Kupka: Náčrt stojící ženy
  • Karel Svolinský: kresba Svatý Jan Křtitel
  • Bohumil Kafka: bronz Žena po koupeli zvedající plášť
  • Karel Dvořák: Čtrnáctiletá. Hlava Jana Žižky (a dalších 26 plastik či studií)

Fajt: Zjišťujeme škody, chystáme reorganizaci

V Národní galerii přitom nechybí jen devětadvacet kreseb včetně zmiňované trojice Lada, Kupka, Zrzavý. Instituce postrádá také bronzovou plastiku od Bohumila Kafky (Žena po koupeli zvedající plášť), obraz rakouského malíře Franze Rumplera (Výjev v parku) a 978 předmětů evidovaných v podsbírce grafiky. Ta podle kontrolorů prošla inventurou naposledy na přelomu 50. a 60. let.

„Počet chybějících děl mě překvapuje. Všechna zjištění, která Nejvyšší kontrolní úřad učinil, se vztahují na předchozí vedení Národní galerie,“ konstatoval ve vysílání ČT24 Fajt; on sám stojí v čele Národní galerie od loňského července. „Finanční odhad škod nemáme, intenzivně na tom pracujeme a zjišťujeme trestněprávní postihy. V nejbližších dnech proběhne reorganizace, která má napravit chyby v systému kontroly uvnitř galerie.“

Podle vyjádření ministerstva kultury závěry NKÚ potvrzují nutnost stabilizace situace v Národní galerii, kterou ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) avizoval při uvedení nového generálního ředitele do funkce. „Systémové kroky si ale žádají jistý čas a předpokládáme, že v brzké době dojde k jejich postupnému naplňování,“ uvedl Herman. Podle ministerstva je však u mnohých předmětů pravděpodobné, že některá díla budou dohledána během probíhající patnáctileté inventarizace a zmiňované kontroly.

  • Jan Skřivánek, šéfredaktor časopisu Art+Antiques: „Je to hloupé, ale obávám se, že většina českých muzeí, kdyby v nich proběhla takováto kontrola, tak dopadne podobně. Národní galerie spravuje 730 tisíc sbírkových předmětů a já si myslím, že spíše než o krádež nebo zcizení těch děl jde o to, že jsou založena někde jinde, než mají být.“

Po povodni nedošlo k inventuře, zmizelo 35 plastik

Další nedostatky – a chybějící díla – kontroloři z NKÚ odhalili na Zbraslavském zámku, kde má galerie depozitář. Po ničivých povodních v roce 2002 zde neprovedla inventuru, a neznala tak skutečný rozsah škod, které velká voda způsobila.

Během letošní kontroly NKÚ ovšem v souvislosti s povodněmi nenašla pětatřicet děl. V osmadvaceti případech šlo o práce meziválečného sochaře Karla Dvořáka, včetně hlavy Metoděje a prostorové kompozice k sousoší věrozvěstů, které dnes zdobí Karlův most. O chybějících artefaktech galeristé policii vůbec neinformovali.

„Za povodní 2002 je selhání dokumentačního systému. Kupodivu se ztratily i sochy z mramoru nebo kovu. U sáder nebo terakot by člověk mohl předpokládat, že se ve vodě rozpustila, mramor nebo kov asi těžko,“ uvádí Fajt. Knížák odmítá, že by během povodní došlo ke krádeži, škody, které v depozitářích sklepů zbraslavského zámku napáchala voda, podle něj galerier vyčíslila.

Knížak i Rösel si myjí ruce

Inventura začala v roce 2003, čtyři roky poté, co do funkce ředitele nastoupil Milan Knížák. Opustil ji v květnu 2011 a odpovědnost za chybějící předměty odmítá. „Pokud vím, inventura skončila v roce 2012, kdy jsem dávno ředitelem nebyl. A tyto věci se dají hodnotit až po skončení inventury. Inventura u sbírky, která má 250 000 děl, je nesmírně obtížná a trvá roky. Takže za to já nezodpovídám,“ prohlásil.

Knížáka nahradil Vladimír Rösel. Inventarizaci v roce 2012 až 2013 podle něj bylo obtížné stihnout, protože se objevila řada nových předpisů. „Pokud něco ze sbírkového kmenu zmizí, musí se to podle předpisů řešit.“ Některé věci mají podle něj jedno inventární číslo a pak se zjistí, že jde o soubor, který v sobě skrývá třeba deset předmětů.

„A pak někdo přijde a udělá z toho deset kusů a pak zase z toho někdo udělá jeden kus a už jich devět chybí. Záleží na tom, jakým způsobem s tím pracují jednotliví ředitelé sbírek, v úvahu musíme vzít také různé restituce, kdy se soudními nařízeními vracelo spoustu děl. Mohlo se také stát, že se něco ze sbírky tímto způsobem odejmulo a nebylo to tam zaznamenáno,“ řekl. Ke konkrétní sbírce by se měl podle něj vyjádřit ředitel, který ji měl na starosti.

Zámek Zbraslav při povodni v roce 2002
Zdroj: Martin Gust/ČTK

Zmizelá díla pomáhají najít registry a databáze

 Většina významných uměleckých děl často zmizí pod rukama zlodějů. Na běžném trhu se ale pak dají jen velmi těžko prodat, a tak se většinou nakonec najdou. Mimo jiné i díky policejní databázi pohřešovaného umění, která funguje už 24 let. Díky mezinárodnímu registru kradeného umění se například podařilo až ve Spojených státech najít Vlnu od Františka Drtikola. Slavný snímek z počátku fotografické moderny v hodnotě kolem deseti milionů korun zloději před čtyřmi roky zloděj ukradl přímo z expozice.

Podobnou databázi vede i česká policie. Registrovány jsou v ní nejen obrazy, ale i sochařská díla či náboženské předměty. Evidence je od roku 2009 veřejně přístupná na internetu a dnes obsahuje přes 18 tisíc položek. Archiv ale vznikl už v devadesátých letech, kdy se rozmohly krádeže v kostelech. Podle databáze zloděje nejvíce lákají díla Josef Lady. V roce 1995 zmizelo 64 obrazů za tři miliony korun z památníku v Hrusicích. Většina se postupně našla ve starožitnictvích.