Černá tečka není strašidlo, ale autoři nové dětské knížky Neboj, Neboj ji použili jako vyobrazení strachu. Každý má strach z něčeho jiného a za černou skvrnu si to může dosadit. Kniha spisovatelky Milady Rezkové a ilustrátora Lukáše Urbánka, která má pomoci dětem se strachem se vypořádat, vznikala ve spolupráci s psychiatrem.
Neboj, neboj! Spisovatelka Rezková ukazuje dětem, že strach je normální a jak na něj
Kniha pro děti je seznamuje se strachem (zdroj: ČT24)
Chlapec Jirka na stránkách knihy pro děti i rodiče zažívá řadu příhod, při kterých se setkává se strachem. Překonat ho musí třeba při záchraně Batmana z jámy plné hadů. „Záměr není strach v životě eliminovat, ale přijmout ho jako jednu ze čtyř nejstarších lidských emocí. Takže jde o něco, co člověka provází od jeho života do jeho smrti,“ přibližuje autorka Milada Rezková.
Kromě komiksu vybízí ke zvládání strachu také básničky, obrázky a interaktivní úkoly. Milada Rezková přibližuje třeba původ slova strach, jehož kořeny sahají zřejmě až k německému schrecken, což znamená strašit. Stejně tak se zabývá knížka mimo jiné formami, v jakých se tato emoce objevuje.
Proč knížka nepracuje s hrůzostrašným monstrem, ale černou tečkou? „Já jsem nechtěl kreslit strašidlo. Takže mi přišlo lepší udělat něco, cosi, takový pocit. Černá tečka je pěkná a myslím, že si za ni každý může dosadit, co uzná za vhodné,“ vysvětluje ilustrátor Lukáš Urbánek.
Na knize s autorkou spolupracoval i psychiatr Vladimír Kmoch. „Děti se bojí samozřejmě toho, co znají, ale i toho, co neznají. To znamená strachy ze tmy, strachy z neznáma. Určitě si vzpomenete na období, kdy jste šli do školy a báli jste se stoupnout na černou dlaždici,“ poukazuje na různé podněty strachu lékař.
Vzniku knížky předcházel také výzkum, kde třeba lidé odpovídali na otázku, čeho se báli jako děti. Nejčastějším strašákem pro ně představovala tma, pavouci a bubáci.