Čína poznává literaturu „Made in Czech Republic“

Současná česká literatura a zejména dětské knihy a ilustrace se snaží prosadit v Číně. Na knižním veletrhu v Pekingu (BIBF) se představuje několik tuzemských autorů. Jeden z nejvýznamnějších českých sinologů Oldřich Král zároveň na této akci dostal čínskou státní cenu za celoživotní práci v oblasti překladů.

Video Události v kultuře
video

Česká literatura se představuje v Číně

Ocenění za mimořádné překladatelské zásluhy získala z českých překladatelů zatím jen Zuzana Li, udělena jí byla loni. Oldřich Král už má cenu i od českého státu, obdržel ji v roce 2010. Je nejen překladatelem, ale té sinologem a pedagogem. 

Nejde jen o myšlení a politické systémy, ale jde o způsob cítění, chování, vnímání světa. Neznám národ a neznám kulturu, která by dokázala se tak sebeodhalit, nahlédnout sama do sebe - a říct to.

Oldřich Král o překladech z čínštiny

Návštěvníci veletrhu se z české literatury mohou seznámit například s Lichožrouty. Příběh lidem neviditelných tvorů, kteří kradou ponožky, zaznamenal v Česku úspěch u čtenářů i kritiků. Zaujali i čínské publikum, jemuž se představili v animovaném filmu. „Reakce byly úžasné. Dámy, které ten film viděly, vískaly a kvičely,“ svěřila se s bezprostředními ohlasy ilustrátorka Galina Miklínová, která je spoluautorkou Lichožroutů. Stvořila je s Pavlem Šrutem.

Zájem čínského publika zkoumají i autoři knih pro dospělé, oceněných nebo nominovaných - stejně jako Lichožrouti - cenami Magnesia Litera. Iva Pekárková přivezla prózu Pečená zebra, v níž rozebírá střet české a africké kultury ve složitostech partnerských vztahů. Petr Stančík představil gastronomicko-pornografický thriller z 19. století Mlýn na mumie. 

„Obdivuju čínskou kulturu a bylo by to pro mě velmi krásné,“ podotkl k případnému překladu svých románů do čínštiny. „Zatím byly moje knihy přeloženy asi do pěti jazyků, ale jen v Evropě, tohle by byl první průnik do Asie.“

Číňané čtou Hrabala nebo Kunderu

O překladech současné české literatury do čínštiny se teprve jedná. „V České republice vychází ročně 10 až 15 titulů současné čínské literatury a stejné číslo bychom si představovali, že bude vycházet v Číně,“ plánuje náměstkyně ministra kultury Kateřina Kalistová.

Jako skoro všechno v Číně i knižní trh má ale svoje nástrahy. Autoři i jejich agenti neznalí místní mašinerie těžko uchrání knihy před cenzurou. Není výjimkou, když nakladatelství slíbí, že do textu nezasáhne, ale přesto v překladu udělá změny. Vadí především témata citlivá v čínské politice nebo příliš otevřené sexuální scény.

Z českých autorů čtou Číňané Arnošta Lustiga, bratry Čapkovy či Haškova Švejka. Znají také díla Milana Kundery, Bohumila Hrabala a Jaroslava Seiferta, které obdivují za poetiku, smysl pro humor i kritické myšlení.