Ježek a Rusalka opět za peníze. Autorské právo se změní

Praha - V instrumentální podobě byla hudba Jaroslava Ježka od letošního ledna zdarma, zatímco opatřená textem Wericha a Voskovce za peníze. Chystaná novela zákona nyní říká, že poplatky se budou platit v obou případech. Pokud má dílo více než jednoho autora, práva zaniknou až sedmdesát let po smrti toho, kdo odešel poslední. Změna by se zpětně dotkla i Antonína Dvořáka - volně dostupná by přestala být jeho opera Rusalka, neboť od smrti libretisty Jaroslav Kvapila ještě 70 let neuplynulo.

Chystaná novela autorského zákona, kterou připravuje ministerstvo kultury, bude obsahovat i směrnici Evropské unie o takzvaném institutu spojených děl. Ochrana autorského práva jednoho z autorů nemůže podle této směrnice v případě spojených děl skončit dříve, než skončí ochrana práva toho druhého, tedy 70 let po jeho smrti.

Jde o spojená díla například textaře a skladatele, což je běžné v populární hudbě, opeře nebo muzikálu. Volně dostupná už podle ředitele agentury Dilia Jiřího Srstky zřejmě nebudou díla Jaroslava Ježka vytvořená pro Osvobozené divadlo nebo Dvořákova opera Rusalka v její hudební části. „Celá novela směřuje k tomu, aby se systém udělování autorských práv zjednodušil,“ tvrdí Srstka.

Pavel Zeman, ředitel Odboru autorského práva MK ČR:

„V aurorském zákoně jde vždy o střet nejrůznějších zájmů, které jsou protikladné, ale zároveň jsou i legitimní. Domnívám se, že ta novela, pokud to všechno dobře dopadne, skutečně přispěje k tomu, že se zvýší komfort a autorský zákon se zpřehlední.“

Jednotný způsob výpočtu pro všechny členské státy

„Podle této směrnice skutečně dojde k obnovení ochrany autorských práv v případech vámi popisovaných, ale bude se to týkat pouze hudebních děl s textem, kdy hudba a text byly vytvořeny pro užití ve spojení,“ říká Adéla Faladová z ministerstva kultury. Podle ní se to nebude týkat například zhudebněné poezie. Zavedení směrnice bude součástí právě připravované novely autorského zákona, potvrdila Faladová.

Doba ochrany u hudebních skladeb s textem končí 70 let po smrti poslední z osob, bez ohledu na to, zda jsou, nebo nejsou označeny za spoluautory, píše se ve směrnici. Evropská komise chce zavést jednotný způsob výpočtu doby ochrany pro všechny členské státy. „To nejdůležitější je promítnutí dvou nových evropských směrnic do naší autorskoprávní úpravy,“ uvedl Pavel Zeman z ministerstva kultury.

Směrnice dále říká, že pokud ještě existuje ochrana práva přeživšího autora, startuje se znova doba ochrany toho, který byl již mezitím volným, nechráněným autorem. „Znamená to, že Jaroslav Ježek bude v případě uvedení skladeb vytvořených ve spolupráci s Voskovcem a Werichem znovu chráněn,“ poznamenal Srstka. Sedmdesátiletá doba majetkové ochrany autorských práv trvá například pro tvorbu Voskovce a Wericha do roku 2050.

Libretista Rusalky Jaroslav Kvapil zemřel v roce 1950 a přežil skoro o 50 let skladatele Antonína Dvořáka, který zemřel v roce 1904. V tomto případě tak začne být do roku 2020, alespoň pokud jde o Rusalku, znovu chráněn Antonín Dvořák.

Za existence starého autorského zákona, který přestal platit v roce 2000, se lhůty také posuzovaly k dílu společně, připomněl Srstka. Od 1. prosince 2000 podle nového autorského zákona výraz spojené dílo zmizel a tato problematika se posuzuje odděleně. Znamená to, že když divadlo nebo rozhlas hraje třeba píseň Život je jen náhoda, platí autorské odměny jen za užití děl Voskovce a Wericha, kteří zemřeli na začátku 80. let, a za Ježkovu hudbu odměny už nikoli.

Další možné změny v autorském zákoně
Zdroj: ČT24

Nově se bude řešit i prodloužení doby ochrany práv výkonných umělců. Doba jejich ochrany se počítá 50 let od vytvoření výkonu umělců, nikoli od jejich smrti, jako v případě autorů. „U určitých druhů výkonu výkonných umělců, které jsou zaznamenány, se doba prodlužuje na 70 let od doby vytvoření výkonu. Jde o některé případy zvukových záznamů jejich výkonů,“ dodal Srstka.

Novela přináší další desítky změn. Kromě délky ochrany autorských práv řeší i nakládání s díly neznámých autorů. Stávající zákon užívání děl bez souhlasu autora - i když ten neexistuje - paradoxně nepřipouští. Srstka vysvětluje: „Knihovny, archivy i veřejnoprávní média mohou za splnění určitých podmínek to dílo užívat, jako by to svolení obdrželi.“

Podoba novely není zatím definitivní. Bude záležet na připomínkovém řízení. Pokud vše projde, začne změna zákona platit prvního ledna 2014.