Režisér Matej Mináč a producent Patrik Pašš převzali z rukou švédské velvyslankyně Cenu Raoula Wallenberga. Ocenění nese jméno švédského diplomata, jenž za druhé světové války zachránil tisíce maďarských Židů před holocaustem. Tvůrci byli oceněni za filmovou a dokumentární tvorbu, kterou oživili činy sira Nicholase Wintona.
Bez nich by svět neznal sira Wintona. Filmaři převzali Cenu Raoula Wallenberga
Matej Mináč: Bylo fascinující odkrývat Wintonův příběh (zdroj: ČT24)
Cenu filmařům v úterý odpoledne osobně předaly Jill Parry Blonská z Mezinárodní nadace Raoula Wallenberga a švédská velvyslankyně Viktoria Li. Prestižní cenu v minulosti mimo jiné získali sám sir Nicholas Winton nebo bývalý předseda vlády Velké Británie Gordon Brown.
Režisér a producent Matej Mináč má na kontě filmy Všichni moji blízcí (1999), Síla lidskosti – Nicholas Winton (2002) a Nickyho rodina (2011), které proslavily záchranu 669 převážně židovských dětí Nicholasem Wintonem na začátku druhé světové války. Za filmy získal přes 70 cen včetně televizního Oscara, International Emmy Award, nebo Českého lva.
Slavnostní ceremoniál 14. března má symbolický rozměr. Ten den totiž v roce 1939 odjel první záchranný vlakový transport do Londýna. Málokdo však ví, že úplně první taková akce se uskutečnila už v lednu, kdy první desítky dětí odletěly právě do Švédska.
Následovaly převozy v zapečetěných vlakových vagónech do Velké Británie, poslední vlak odcestoval v srpnu roku 1939. Do bezpečí se podařilo dostat celkem 669 převážně židovských dětí, ale Nicholas Winton o svých zásluhách mluvil nerad a dlouhá léta je dokonce držel v úplné tajnosti. Winton zemřel v létě roku 2015 ve věku 106 let.
Strašně nás bavilo trošku proti vůli sira Wintona odkrývat ten příběh, protože on sám ho považoval za nezajímavý.
České veřejnosti se jeho příběh odkryl právě až díky Mináčovi a Paššovi, kteří také v roce 1998 uspořádali setkání Nicholase Wintona se zachráněnými dětmi a novináři v Praze, shodou okolností v rezidenci švédského velvyslanectví. „Bylo to nesmírně dojemné, tekly tam slzy. Ten den se naštěstí ve světě neděly žádné katastrofy, takže tam byla všechna média a najednou, přes noc, se stal Winton slavným,“ vzpomíná Mináč.
Matej Mináč a Patrik Pašš
Činy Raoula Wallenberga bývají k záchranným akcím českých židovských dětí, které organizoval sir Nicholas Winton, často přirovnávány. „Bez práce pánů Mináče a Pašše by se ani Česko, ale ani svět o činech Nicholase Wintona možná nikdy nedozvěděl,“ stojí mimo jiné ve vyjádření nadace, která významné ocenění uděluje.
Smrt Raoula Wallenberga je dodnes zahalena tajemstvím
Raoul Wallenberg vstoupil do dějin jako zachránce maďarských Židů před německými vyhlazovacími tábory, a tedy před téměř jistou smrtí. V létě 1944 vystavil švédské pasy pro 10 tisíc maďarských Židů.
Je však znám také jako osobnost, jejíž skon je dodnes zahalen tajemstvím. Wallenberg zřejmě doplatil na bezohlednost sovětské stalinistické mašinérie a pravděpodobně byl popraven v ruském vězení. V lednu 1945 byl zatčen sovětskou kontrarozvědkou v osvobozené Budapešti.
Jeho tragický konec je stále zahalen tajemstvím. Podle některých badatelů byl dva roky po válce zastřelen v moskevské věznici. Rusové ho možná považovali za amerického špiona a oficiální verzí jeho úmrtí byl dlouhá léta infarkt. Mnozí historikové ale tuto verzi zpochybňují a tvrdí, že Wallenberg žil v Rusku ještě dlouho poté.
Rusové potřebné archivní dokumenty zatím nezpřístupnili, a doba a okolnosti Wallenbergovy smrti tak nadále zůstávají nejasné. Loni švédské úřady Wallenberga formálně prohlásily za mrtvého. Po druhé světové válce se Wallenberg stal nejen pro Švédy a Židy národním hrdinou a legendou. Mimo jiné byl posmrtně oceněn titulem Spravedlivý mezi národy.