Berlín - Výběr z prací od českých tvůrců art brut vystavuje Sárská galerie v Berlíně. Přehlídka nazvaná Anatomia Metamorphosis představuje německému publiku „syrové umění“ Anny Zemánkové, Luboše Plného a Františka Dymáčka. K vidění bude do 17. listopadu.
Mimozemské rostliny, porod, labyrinty těla - české art brut v Berlíně
Autoři výstavy, která už slavila úspěchy v Paříži, Praze nebo v Japonsku, pro ni dali dohromady díla dvou mezinárodně uznávaných tvůrců art brutu a doplnili je o práce nového objevu tohoto netradičního výtvarného směru, který se označuje také jako umění v surovém či syrovém stavu.
Autentická a taková emocionálně hustá
„Anna Zemánková je ve světě relativně známá, je zastoupená ve všech významných soukromých i veřejných sbírkách. To samé se teď děje s Lubošem Plným, který je taková stoupající hvězda art brutu,“ uvedla kurátorka Terezie Zemánková.
„František Dymáček je naopak úplně nový objev, který měl svou výstavní premiéru loni v (pražském) Muzeu Montanelli,“ dodala česká odbornice na art brut.
V současnosti jsou v Muzeu Montanelli expozice Gigantomachie Karla Havlíčka a Outsider art: sbírka Pavla Konečného. Další projekt z oblasti neprofesionálního výtvarného umění bude vystaven do 21. října 2012. Ve čtvrtek 18. října se koná komentovaná prohlídka v rámci cyklu Artbrutální čtvrtky.
„Tvůrci, kteří jsou do něj zařazováni, většinou nemají výtvarné vzdělání. Tvoří úplně spontánně, z nějaké vnitřní nutkavé potřeby se vyjádřit výtvarnou cestou a nesnaží se přitom napodobovat žádné styly nebo směry. Většinou je ta jejich tvorba ojedinělá, originální, autentická a taková emocionálně hustá,“ popsala kurátorka veřejnosti nepříliš známý, ale v zahraničí ceněný umělecký směr syrového (či surového) umění.
Anatomia Metamorphosis
Spojení tří výtvarníků podle ní nabízí různé pohledy na tělesnost a její proměny, od čehož se odvinul i název přehlídky v prestižní berlínské výstavní síni poblíž známého bulváru Pod Lipami.
„Anna Zemánková kreslila takové poetické, mimozemské rostliny, které nejsou podobné žádným existujícím rostlinám. Často mají až živočišné, organické formy, které mnohdy připomínají dělohu nesoucí plody nebo různé akty početí nebo akty rození, které v jejím pojetí mají až takovou posvátnou auru,“ přiblížila kurátorka dílo své babičky.
Nejvíce se tělesnost promítla do tvorby Plného, jediného žijícího z trojice umělců, jehož obrazům dominují anatomicky rozpitvaná těla. „Zkoumá procesy ve svém těle. Jeho hodně ovlivnilo narození syna Vincenta. Akt porodu zpracovává až lehce vědeckým způsobem,“ poznamenala Zemánková.
Anatomia Metamorphosis
Dymáček se zase věnoval malbě ornamentálních srostlic, které podle kurátorky diváka při hlubším pohledu pohltí do labyrintu organických až tělesných tvarů. „Ta koncepce je taková malinko provokace. Přišlo mi, že spojení těch tří autorů může odkrýt nějaké aspekty toho díla, které by samostatně nebyly vidět,“ uzavřela Zemánková.