Recenze: Českým Beach Boy(s) ani bezvětří nesebralo vítr z plachet

Festival nového cirkusu a pohybového divadla Letní Letná patří už mnoho let k oblíbeným prázdninovým projektům. V pátek 19. srpna si tu odbyl premiéru jeden z nejočekávanějších počinů třináctého ročníku – nová inscenace Losers Cirque Company s názvem Beach Boy(s). Večer plný humoru a odvážné akrobacie tematicky báječně zapadá do právě vrcholícího léta.

Představení je pojato jako série klipovitých obrazů, která se odehrává na kalifornské pláži v odlehčené atmosféře sedmdesátých let. Na prázdnou scénu přijíždí v mini autíčku pětice mladých surfařů (Petr Horníček, Lukáš Macháček, Matyáš Ramba, Vítězslav Ramba a Jindřich Panský).

Diváci se už s prvním komickým nástupem těch pěti „šampónků“ mohou potrhat smíchy. Pánové, do jednoho vizáž jako z časopisu, čekají na příhodný vítr, který ale nefouká. Co budou dělat, když se nemůžou vozit po vlnách? Ležet na osušce na písku, chytat bronz a nudit se. Nic jim nechybí, mají všechno, a to je přece ten „problém“…

Beach Boy(s) na Letní Letné (zdroj: ČT24)

Umělecké seskupení kolem Petra Horníčka představilo už na předchozích ročnících Letní Letné dvě výborné choreografie, v roce 2014 prvotinu Loser(s) a loni představení Walls & Handbags v režii SKUTRu. Letošní premiéru režijně zpracoval Jiří Havelka, choreograficky na ní spolupracovala Linda Rančáková.

Plážový narcismus

K vytvoření nového díla autory inspirovala kniha kulturního historika Christophera Lasche Kultura narcismu. Na příkladu americké kultury 20. století v ní popisuje velmi aktuální téma posledních desetiletí, a to sice narcistní pojetí sama sebe, které dnes tak dobře ilustruje fenomén selfies na sociálních sítích. Únik z reality do velkolepého sebepojetí, při němž člověk ostatní lidi využívá jako nástroje k uspokojení, i když zároveň touží po jejich lásce a uznání.

Plážové „nefoukání“ prohlubuje zdánlivou prázdnotu, kterou chtějí surfaři stůj co stůj prolomit. Neustále se snaží potvrzovat svůj zevnějšek, zabavit se a překonat znuděnost. Dojde tak na chlapecké chvástání, hrané souboje, jejichž jádrem je vzájemné poměřování a soupeření. Pětice hraje frisbee, jeden mladík rozehrává etudu s krémy na opalování, další se spontánně roztančí a rytmicky rozpohybuje celou pláž. Tanec se střídá se silovou akrobacií, měkké pasáže s energickými, vše za doprovodu příjemné hudby ze sedmdesátých let.

Beach Boy(s) to sfoukli s vtipem

Náročným akrobatickým prvkům diváci přihlížejí se zatajeným dechem. Představení je téměř výhradně mužskou záležitostí, na scéně se až ve druhé polovině inscenace objevuje žena. Před jedinou přítomnou slečnou (Kristýna Pálešová) se pětice okatě předvádí a ihned o ni začíná zápasit. Dotyčná se nejdřív zdráhá, poté se ale od plážových frajerů ráda nechá dobývat. A z publika se ozývají výbuchy smíchu.

Promyšlené představení lze díky širokému žánrovému přesahu jen těžko zařadit do nějaké škatulky. Je to vyvážené spojení současného tance, pohybového divadla a akrobacie, které je plné vtipu a svěžesti. Diváci se při něm skvěle baví od začátku až do konce. Inscenace je dlouhá zhruba šedesát minut a je vhodná i pro děti od deseti let. Na Letné ji můžete v rámci festivalu vidět ještě sedmkrát, po jeho skončení se pak další reprízy objeví na scéně pražského divadla Studio DVA.