Praha - Idealizované krajiny s horkovzdušnými balony, vzducholoděmi, starými automobily či kostitřasy - takový je výtvarný svět Kamila Lhotáka. Jeho okouzlení technikou spolu s nostalgií všedního dne bylo pro něj únikem od smutku a politických zvratů 40. a 50. let minulého století. Umělecké rozpětí malíře, grafika a ilustrátora je velmi široké. Lhoták, jeden ze zakládajících členů Skupiny 42, se narodil 25. července 1912.
Kamil Lhoták, malíř světa se vzducholoděmi a kostitřasy
Kamil Lhoták se narodil v Praze-Holešovicích ze vztahu herečky Anny Kouglové a medika se šlechtickým titulem Kamila Lhotáka. Otec snad z obavy z poškození kariéry (později se stal zakladatelem farmakologie) se k synovi veřejně nehlásil. Rodinu ale finančně podporoval. Malý Kamil si komplex zapíraného dítěte s sebou nesl celý život. V dětství navíc prodělal obrnu, která způsobila, že napadal na nohu. Člověk s handicapem se pak stal i důležitým motivem jeho děl.
Lhoták byl výřečným člověkem se smyslem pro humor a ironii. V roce 1938 se oženil s Herthou Guthovou, dcerou židovského průmyslníka, která byla stejně jako on v dětství postižena obrnou. Lhotákovým se narodil syn Kamil, který o několik let později o svém otci napsal vzpomínkovou knihu s názvem Můj otec Kamil Lhoták. Poutavým svědectvím o malířově životě je také Branaldova publikace Můj přítel Kamil.
Ačkoli byl samoukem (vystudoval práva na Univerzitě Karlově), dokázal svou tvorbu kultivovat pozoruhodným způsobem. Inspirací mu byly vzpomínky z dětství, staré obrázkové časopisy, atlasy či reklamní prospekty. Ovlivnila jej i tvorba malíře Henriho Rousseaua. Miloval dopravní prostředky, svérázný svět městských periferií, letišť a prvních autovrakovišť. Svědčí o tom i názvy některých jeho děl - Vznášející se balon (1938), Dobrodružství na kole (1941) nebo Tramvaj (1957).
- Kamil Lhoták / Triplet a kolo na závodní dráze (Na závodní dráze), 1941 zdroj: Archiv Moravské galerie v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/38/3795/379438.png
- Kamil Lhoták / Krajina 20. století, 1942 zdroj: Archiv Moravské galerie v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/38/3795/379442.png
- Kamil Lhoták / Krajina s terčem, 1969 zdroj: Archiv Moravské galerie v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/38/3795/379439.png
- Kamil Lhoták / Dvě Montgolfiéry, 1942 zdroj: Archiv Moravské galerie v Brně http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/38/3795/379440.jpg
„Byl neuvěřitelně pracovitý. Měl takovou zásadu, že každý den musí vzniknout alespoň jedna malá kresba. Namaloval za svůj život kolem dvou tisíc obrazů a desítky tisíc kreseb,“ podotkl galerista Robert Hédervári, který je spoluautorem zmíněné knihy Můj otec Kamil Lhoták.
Lhotákův jistý a stručný rukopis byl typický, i proto byl vyhledáván nakladateli knih pro děti a dospělé. Kresbami doprovodil například oblíbenou knihu Dědeček automobil od svého přítele a vrstevníka Adolfa Branalda (spolupracoval pak i na stejnojmenném filmu), překlad Vynálezu zkázy od Julese Verna či Pohádky o mašinkách. Několik knih Lhoták také sám napsal. Spolupracoval i s kresleným filmem - na Dobrodružství Toma Sawyera nebo Cestě slepých ptáků.
Úspěch slavil hned s první výstavou v roce 1939. O tři roky později se stal jedním ze zakladatelů Skupiny 42, která se zformovala jako sdružení umělců a teoretiků. Jeho členové se v duchu článku Jindřicha Chalupeckého „Svět, ve kterém žijeme“ soustředili ve své tvorbě na město a vztah člověka a průmyslové civilizace. V roce 1945 se Lhoták zapojil také do Sdružení českých výtvarných umělců Hollar, později byl členem Svazu českých výtvarných umělců.
Robert Hédervári o Kamilu Lhotákovi (zdroj: ČT24)
Po válce se jeho práce dostaly i na výstavy do zahraničí. Lhoták se představil například v Londýně, Káhiře, Sao Paulu či Paříži, kde jeho obraz Dcera velkoměsta (1943) zaujal i Pabla Picassa. V roce 1947 malíř získal zlatou medaili na Bienále v Benátkách, a to za kreslený film Atom na rozcestí, který byl údajně prvním dílem na námět atomové energie ve světovém filmu. Byl oceněn také prestižní Herderovou cenou (1980), jíž mu udělila vídeňská univerzita.
Jeden z nejoriginálnějších českých výtvarných umělců zemřel po nemoci 22. října 1990 ve věku 78 let. Jeho posledním obrazem se stalo dílo pojmenované Meteor padá do moře.