V Hořicích v Podkrkonoší finišuje letošní ročník sochařského sympozia, které svou tradicí patří k nejstarším na světě. V opuštěném lomu po celý červenec vytváří svá díla z tamního pískovce pětice umělců. Zájem o mezinárodní sympozium je tak velký, že se ho podle pravidel můžou pozvaní autoři zúčastnit jen jednou za život. Jejich plastiky pak doplní unikátní hořickou sbírku moderního světového sochařství.
Sympozium v Hořicích: Sochaři z Indie, Japonska a český sněhulák
V Hořicích finišuje sochařské sympozium (zdroj: ČT24)
„Je to dobrá příležitost udělat velkou skulpturu,“ oceňuje na sympoziu Ind Čander Parkaš. „A především nebylo třeba, abychom předem zasílali projekt, mohli jsme si vybrat jakékoliv téma.“
Právě volná ruka, kterou umělci mají, činí z hořického setkání výjimečnou akci. Vedle abstraktních monumentů se zde neztratí ani sněhulák, kterého sochá jeden ze dvou českých umělců Michal Novotný. „Všeho je spousta - soch ženských, jelenů, koní… Ale sněhuláků je hrozně málo, tak se to snažím dohnat,“ vysvětlil.
Běžný není ani pracovní komfort, který umělci mají, pořadatelé sami zajistí veškeré dostupné strojové vybavení. Zato si hlídají kvalitu – pozvánku do Hořic, na sympozium se stopadesátiletou tradicí uznávané kamenické školy, získá od odborné poroty jen ten, jehož tvorba obohacuje současné světové sochařství. Zdejší ojedinělá kolekce pod širým nebem čítá od prvního ročníku sympozia založeného v roce 1966 už přes 130 soch.
GALERIE
Volodymyr Kočmar
Letos k nim kromě děl Čandera Parkaše a Michala Novotného přibudou také sochy Japonce Takašiho Kondoa, Ukrajince Volodymyra Kochmara a Češky Martiny Hozové. Hotové skulptury budou představeny posledního července na labském nábřeží v Hradci Králové. Zde zůstanou vystaveny dva roky, poté se vrátí do hořické přírodní galerie.