Preludiem při svíčkách začne v sobotu 4. června v Kutné hoře devátý mezinárodní hudební festival. Úvodní koncert si nenechá ujít umělecký ředitel, violoncellista Jiří Bárta, který je také interpretem několika koncertních večerů. Program přehlídky, která potrvá do 12. června, a svůj podíl na něm přiblížil v následujícím rozhovoru.
V Kutné Hoře se sejdou podeváté violoncellista Jiří Bárta a přátelé
Violoncellista Jiří Bárta zve na festival (zdroj: ČT24)
Je povinností uměleckého ředitele zahrát na úvodním večeru? A co jste si letos dostal chuť zahrát?
Dlouho jsme mluvili o Bachových Gambových sonátách s Konstantinem Lifschitzem, kterého znají všichni jako klavíristu, ale on si sem tam zahraje i na cembalo. Jeden večer tedy věnujeme třem Gambovým sonátám. Jinak se, myslím, prakticky každý večer v něčem objevím. Nejsem typický umělecký ředitel za stolem a počítačem, jsem hlavně cellista a muzikant a zvu kamarády, vynikající muzikanty, spolu zkoušíme a hrajeme.
Co je pro vás letos tou největší uměleckou výzvou?
Určitě to pro nás pro všechny bude předposlední koncert, Arnold Schönberg a jeho Pierrot Lunaire, který se nehraje často, je to komplikovaná a přelomová věc v dějinách moderní hudby. Zajímavé je jeho uvedení na festivalu tím, že se během večera představí i Iva Bittová v pro naprosto netypické roli, právě v hlavní roli Pierrota Lunaire, jehož normálně ztvárňují klasické sopranistky, ale já si myslím, že ona je úplně ideální měsíční pierot.
Jak se vybírají hosté festivalu? Je těžké se neopakovat?
Já se záměrně opakuji. Řekl jsem si, že dokážu ostatním pořadatelům, že se nemusíme bát zvát každoročně téměř stejné tváře. Prostě když je někdo vynikající, proč by nemohl přijet i podeváté.
Je někdo takový, kdo pravidelně přijíždí?
Konstantin Lifschitz s námi byl prakticky od začátku, klarinetista Michel Raison byl na festivalu čtyřikrát, houslistka Chloë Hanslipová třikrát, violista Jakub Fišer téměř od začátku.
Předpokládám, že si nenecháte ujít poslední vystoupení. A že budete dokonce velmi rád v roli diváka.
Nazval jsem ten koncert Piano Extravaganza. Program jsem vystavěl od skladeb pro jednu ruku až po skladby pro osm rukou, na tu osmiruční skladbu jsem potřeboval čtvrtý pár rukou, tak si zahraje i moje dcera Alja. Je jí jedenáct, je nesmírně talentovaná – a taky je velice levná.