Nákladové nádraží Žižkov je opět kulturní památkou

Praha - Ministerstvo kultury opět prohlásilo Nákladové nádraží Žižkov kulturní památkou, informovalo o tom dnes sdružení Tady není developerovo, které se o záchranu nádražní budovy zasazuje. Památkový odbor ministerstva tak rozhodl již 21. února. Proti rozhodnutí se může odvolat vlastník objektu, který tak již v dřívějším řízení učinil.

Prohlášení budovy za kulturní památku znamená, že s ní její majitel nemůže libovolně nakládat, případně ji odstranit. Majitel objektu, tedy společnost Žižkov Station Development, rozhodnutí obdržela 28. února a od té doby běží patnáctidenní lhůta, ve které se může odvolat. V tom případě by pak o památkové ochraně nádraží rozhodovala jako odvolací orgán už sama ministryně kultury Alena Hanáková (STAN). Podle jejího dřívějšího vyjádření je památková hodnota budovy „nesporná“.

„I když se developer odvolá, bude po více než roce našeho úsilí pro paní ministryni politicky neúnosné námitkám developera vyhovět a ochranu opět sejmout,“ míní Matěj Stropnický, člen sdružení Tady není developerovo a zastupitel Prahy 3 za Stranu zelených. Podle něj se navíc začíná rýsovat možnost, že by zachráněná budova mohla po rekonstrukci sloužit Národnímu filmovému archivu.

Objekt již byl za památku jednou prohlášen, po odvolání vlastníka ale tehdejší ministr kultury Jiří Besser rozhodnutí zrušil a vrátil případ svým památkářům k přezkoumání. Nyní památkový odbor dospěl již podruhé k rozhodnutí, že Nákladové nádraží Žižkov je díky nezpochybnitelné historické, technické a architektonické hodnotě kulturní památkou.

Za památku byla vyhlášena rozlehlá hlavní budova nádraží, která je podle rozhodnutí mimořádně kvalitním příkladem funkcionalistické stavby technického určení a dochovala se v dost intaktní podobě. Památkou se ale na rozdíl od předchozího prohlášení už nestaly přilehlé budovy vrátnic a původní oplocení. Podle současného vyjádření ministerstva údajně již „pozbyly značnou část autenticity“.

Obsáhlé odůvodnění se opírá především o závěry čtyř nových znaleckých posudků, které doporučují budovu nádraží zachovat. Některé z nich připouštějí i rozsáhlejší úpravy budovy, kterým by památková ochrana neměla bránit. Jedná se například o možnost navýšení stavby o původně plánované, avšak nikdy nerealizované třetí podlaží (dle posudku Národního technického muzea).

Podle řady odborníků je Nákladové nádraží Žižkov jedinečnou ukázkou meziválečné industriální architektury. Dle Klubu Za starou Prahu je nádraží největší a nejlépe dochovanou funkcionalistickou průmyslovou budovou v Praze.

Nákladové nádraží bylo postaveno ve 30. letech 20. století, pravidelný provoz byl zahájen v březnu 1936 a ukončen v roce 2002. Funkcionalistické budovy se železobetonovým skeletem navrhli Karel Caivas a Vladimír Weiss, tratě projektoval Miroslav Chlumecký. Nádraží sloužilo především k zásobování Prahy, hlavně potravinami (proto bylo vybaveno i chladírnami), ale třeba i uhlím. Využívalo se také na vývoz zboží z Prahy.

Odpůrci prohlášení nádraží za památku mimo jiné poukazují na obrovské rozměry budov, které by byly ve statutu památkové péče v podstatě nevyužitelné, a tudíž i neudržitelné.

Společnost Žižkov Station Development vlastní Sekyra Group a České dráhy. Plánuje na území nádraží vystavět novou čtvrť. Konečné rozhodnutí MK by se také mělo promítnout do změny územního plánu, která je pro případnou přestavbu areálu nutná.