V roce 1958 Nobelovu cenu za literaturu dostává Boris Pasternak, Elizabeth Taylorová září na filmové rozpálené střeše a Československo kraluje světovému designu. Právě výjimečné návrhy z éry Bruselu se nyní v Olomouci setkávají s výrobky, které ve stejné době vznikaly v Polsku. Název nové výstavy Muzea umění zní prostě Dohnat a předehnat.
Dohnat a předehnat. Zlatá éra českého a polského designu konečně pohromadě
Jde vůbec o první podobný projekt v České republice, expozice navazuje na výstavu Wojna i Pokój, která se vloni uskutečnila v polské Vratislavi. Základním konceptem výstavy je pomyslný souboj dvou sousedních designových škol. Československý design se tehdy výrazně prosadil na první poválečné světové výstavě EXPO 1958 v Bruselu.
Polská odezva
Československý výstavní pavilon našel odezvu i v sousedním Polsku, jehož návrháři pracovali v obdobných podmínkách socialistického hospodářství. „Zatímco Polsko původně plánovalo, že se zúčastní, ale nakonec se nezúčastnilo,“ říká autor výstavy Jan Jeništa.
GALERIE
Krzysztof Meisner, Olgierd Rutkowski, fotoaparát Alfa, 1958−1959
„Poválečné Československo, které mělo rozvinutý průmysl a vynikající tradici porcelánové tvorby a sklářství, mělo daleko lepší výchozí podmínky. Polsko, tradičně zemědělské a zaměřené na těžký průmysl, trpělo nedostatkem některých surovin,“ srovnává kurátorka Klára Jeništová.
„Projevovalo se to například v nábytkovém průmyslu, Češi využívali hodně plastických hmot a sklolaminátu, což Poláci nahrazovali ohýbanou překližkou. Stejně tomu bylo v knižní produkci, kde Polsko trpělo nedostatkem kvalitního papíru,“ říká Jeništová.
Prase nebo harmonikový kocour
Ve dvou výstavních sálech je k vidění více než pět set předmětů od poštovních známek a zápalkových nálepek přes knihy, gramodesky a průmyslový design až po lisované sklo, porcelán, nábytek nebo slavný skútr čezeta, přezdívaný pro svůj charakteristický tvar „prase“. Vystaveny jsou i sběratelské kuriozity, jako kdysi populární zvukové pohlednice nebo modely telefonních přístrojů, které se nikdy nedostaly do výroby.
Události v kultuře: Výstava Dohnat a předehnat (zdroj: ČT24)
Velkou pozornost autoři výstavy věnovali dobovým hračkám. V Polsku se jim podařilo objevit dosud neznámý soubor, inspirovaný tvorbou Libuše Niklové, a to včetně proslulého harmonikového kocoura. „Zahraniční varianty harmonikových a gumových hraček je možné srovnat v jedné vitríně s originály z Fatry Napajedla a Gumotexu Břeclav. Nikdy předtím se na jedné výstavě nesešly,“ upozornil Jan Jeništa.
Návštěvníci uvidí také laminátové židle Miroslava Navrátila, které znají z českých tramvají, nebo křesílko 366 Józefa Chierowského, kterého se vyrobilo půl milionu kusů. Za vrchol výstavy autoři považují konfrontaci polského a československého porcelánu. Mezi více než šedesáti objekty nechybějí slavné kávové servisy Jaroslava Ježka a figurky zvířat Mieczysława Naruszewicze, které jsou populární po celém světě.
Výstava Dohnat a předehnat v Muzeu moderního umění Olomouc potrvá až do 24. ledna 2016.