Nejhýčkanějšími památkami jsou jeskyně v Grébovce i pivovar v Lobči

Jako výjimečné příklady péče o historické objekty ocenili památkáři obnovu parku Grébovka s umělou jeskyní, záchranu starého pivovaru v Lobči na okraji Kokořínska, objev středověkého stropu v klášteře klarisek v Českém Krumlově. Porota ocenila také činnost Sousedského spolku Merboltice na Děčínsku a záchranu sušárny chmele v Odrlicích na Olomoucku.

Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro, tedy Dědictví pro budoucnost, od loňska každoročně vyzdvihuje příklady dobré praxe v památkové péči. „Cenou chceme zhodnotit a vyzdvihnout, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o to přičinili," řekla ředitelka NPÚ Naďa Goryczková. Z 27 krajských nominací, které vybírají pracovníci příslušných územních pracovišť NPÚ, bylo podle ní těžké vybrat jen čtyři vítěze. Udělila proto ještě mimořádné ocenění za příkladnou komplexní péči o kulturní památku.

Za záchranu, obnovu a zprovoznění parostrojního pivovaru v Lobči na Mělnicku ocenění získali Jana Prouzová Myšková a Pavel Prouza z ateliéru RIOFRIO Architects, kteří chátrající areál v roce 2007 koupili. V původně renesančním pivovaru se po rekonstrukci začalo letos znovu vařit pivo.

Pivovar v Lobči
Zdroj: Národní památkový ústav

Před osmi lety vypadal pivovar v Lobči na Kokořínsku jako ruina, parkovaly zde traktory. Pivo se v něm přes půl století nevařilo. „Areál byl tou dobou na prodej za 550 tisíc. My jsme se rozhodli, že si ho pořídíme," říká architektka a spolumajitelka pivovaru Jana Prouzová Myšková. Dnes je v pivovaru letní výčep. Návštěvníci se zde mohou dozvědět podrobnosti jak o historii místa, tak o současnosti spojené s výrobou zlatavého moku. „Vložili jsme sem stálou expozici – Lobeč a zlaté časy českého pivovarnictví. Rekonstrukce samotná stála 15 a půl milionu plus nákup pivovarské technologie," dodává Myšková.

V kategorii obnova památky dostala cenu Praha 2 za opravu Havlíčkových sadů obecně známých jako park Grébovka a za restaurování a zhotovení kopie sochy Neptuna. Park nebyl dlouho udržovaný a grotta, tedy umělá jeskyně, byla ještě v roce 2009 v havarijním stavu. Socha chyběla v parku od 70. let, kdy byla v depozitáři a poté se ztratila. Díky veřejné výzvě se našla, v parku je dnes ale kopie pískovcové sochy. Loňské osazení sochy označuje radnice Prahy 2 za tečku náročné rekonstrukce Grébovky, která trvala přes patnáct let a stála více než 365 milionů korun.

Grébovka před rekonstrukcí
Zdroj: Národní památkový ústav

Rekonstrukce Havlíčkových sadů začala již v roce 2002, kdy park přešel pod městskou část Praha 2. Tehdy byla opravena Gröbeho vila a pavilon. Na jaře 2012 byla zahájena další část rozsáhlé rekonstrukce stavebními úpravami ve spodní části parku, v listopadu pak odstartovala rekonstrukce horní části. Objekty, které řadu let chátraly, jsou opět přístupné veřejnosti a připomínají dobu před 150 lety.

Za nález středověkých trámových stropů v ambitu kláštera klarisek v Českém Krumlově dostal cenu v kategorii objev roku restaurátor Jakub Rafl. Průzkumem 24 malovaných trámů bylo dřevo datováno do poloviny 14. století. „Každá restaurátorská práce je unikátní, nikdo se nesetkal s takto zachovaným stropem. Museli jsme hledat cestu, jakým způsobem to ošetřit,“ řekl Rafl.

Objev středověkého stropu v klášteře klarisek v Českém Krumlově
Zdroj: Národní památkový ústav

Českokrumlovské kláštery byly dvanáct let kvůli havarijnímu stavu v programu architektonické záchrany. Před rekonstrukcí byl klášter klaristek vybydlené místo s pokoji po nájemnících nebo dlaždicemi na zdech. Po roční práci se postupně odkrývá původní stavba ze 14. století. „Loni jsme začali, v září stavba skončí. Dělníci tu dokončují poslední práce. Obrovský areál v minulých měsících opravovalo i 160 lidí najednou. Rekonstrukce spěchala, aby město stihlo vyčerpat dotaci," vysvětlil tajemník Českého Krumlova Radim Rouče.

Objev středověkého stropu v klášteře klarisek v Českém Krumlově
Zdroj: Národní památkový ústav

Spolek v Merbolticích dostal cenu za prezentaci památkových hodnot, protože se věnuje popularizaci lidové architektury i drobných sakrálních památek v tamní památkové zóně. Občanské sdružení Sousedský spolek Merboltice bylo založeno v roce 2011 pro rozvoj kultury i cestovního ruchu v obci. Stará se o drobné památky v krajině, pořídilo zvon pro místní zvonici a v neposlední řadě pořádá i aktivity pro místní i návštěvníky obce, například u příležitosti masopustu.

Sousedský spolek Merboltice
Zdroj: Národní památkový ústav

Cena v kategorii záchrana památky se udílí těm, kdo se postarali o objekt na pokraji zániku, za to, že jej vrací do života. Cenu si odneslo sdružení Aktiv+ za záchranu sušárny chmele v Odrlicích, výjimečné technické památky, která dokládá vývoj zpracování chmele na Hané. Sušení chmele probíhalo takzvanou studenou cestou, sušárny této technologie jsou zachovány ojediněle na Tršicku, jedná se však bez výjimky o sušárny umístěné v podkroví obytných částí statků, nikoliv o samostatné stavby, jako je tomu v Odrlicích. V roce 1928 v souvislosti s novými technologiemi byly sušárny vybaveny topeništěm. Tato skutečnost je opět naprosto ojedinělá, neboť sušárny s topeništěm byly budovány jako novostavby, nebyly tak opravovány starší sušárny. Unikátní sušárna chmele z 19. století je jedinou sušárnou chmele z nepálených cihel v České republice.

„Pracujeme na tom tři roky, dosud jsme do záchrany investovali 1,5 až dva miliony korun. Ocenění je pro nás nádhera. Je to výsledek dlouhodobé práce a ocenění pro více lidí, kteří do toho byli zapojeni. Památka byla v dezolátním stavu, je to přitom technický unikát, který by jinak nepřežil,“ řekl zástupce sdružení Petr Manek.

Nejhýčkanějšími památkami jsou jeskyně v Grébovce i pivovar v Lobči (zdroj: ČT24)

Veřejnost svou cenu udělila hlasováním po internetu záchraně oranžerie s hrnčírnou v Lomnici u Tišnova. V bývalém zámeckém zahradnictví v Lomnici u Tišnova stojí oranžerie a hrnčírna s pecí, což je na našem území v kontextu zahradní architektury výjimečné spojení. Stavby jsou navíc nedílnou součástí parku a dotvářejí nezaměnitelnou podobu celého zámeckého areálu. Od chvíle, kdy panství opustili poslední majitelé, rodina Serényiů, se o budovy nikdo nestaral (postupně je využívalo JZD, potom patřily soukromým vlastníkům), takže na začátku nového milénia už byly v havarijním stavu. V roce 2010 se budovy staly kulturní památkou a v roce 2011 začala jejich stavební obnova.

Vydáno pod