Na severočeském zámku Jezeří se už počtvrté koná festival klasické hudby. Událost, jež se letos zaměřuje na díla spjatá s ponapoleonským Vídeňským kongresem, nechce jen nalákat milovníky Beethovena a Schuberta – ale také upozornit na osud zámku, který v 70. letech unikl zničení kvůli těžbě hnědého uhlí.
Beethoven u rypadla. Jezeří vzdoruje těžbě i hudbou
Reportáž: V zámku nad dolem hraje Beethoven (zdroj: ČT24)
Vídeňský kongres na počátku 19. století přinesl mír napoleonské Evropě a vedle politického rozměru se stal také kulturní událostí. Pro mnohé skladatele znamenala mírová konference zlom v kariéře a slávy i finančního ocenění se dostalo Ludwigu van Beethovenovi, ale Janu Josefu Röslerovi nebo Franzi Schubertovi.
Právě Beethovenovy skladby zazněly 1. srpna na zahajovacím koncertu Hudebního léta v Jezeří; potrvá až do 5. září a nabídne devět koncertů s názvy jako Talleyrand na Vídeňském kongresu, Poražení Vídeňského kongresu nebo Habsburkové na Vídeňském kongresu.
„Zámek se opět zapojuje do evropského hudebního dění nejen pasivně jako pořadatel koncertů, ale i aktivně: objednávkou soudobých skladeb, utvářením nových hudebních souborů, vlastními premiérovými produkcemi, spoluprací umělců a organizací různých zemí,“ říká organizátorka festivalu Alena Hönigová.
Zámek Jezeří
Baroko nad dolem ČSA
Jezeří přitom už v 19. století jako svatostánek hudby projektovali; ve své době tradičně hostil hudební produkce a účinkující se shodují, že jeho sály stále mají vynikající akustiku. Nic z toho by ale nemuselo být, kdyby normalizační vláda v sedmdesátých letech zámek kvůli těžbě hnědého uhlí zbourala, jaký byl její původní záměr. „V té době byl zámek devastován, mobiliář se rozvážel po jiných objektech,“ dodává kastelánka Hana Krejčová.
Dnes nabízí barokní Jezeří unikátní atmosféru, protože stojí necelých 500 metrů od hrany povrchového dolu ČSA. Národní památkový ústav ho chce zapsat na seznam národních kulturních památek, aby stavbě zajistil větší státní ochranu, a to zejména s ohledem na stávající debatu o prolomení těžebních limitů.
Prolomení limitů a následná těžba uhlí by ohrozila stabilitu svahů a podle kastelánky Hany Krejčové by zkomplikovala využívání zámku. „Absolutně nerozumím tomu, proč se v souvislosti s prolomením limitů nemluví o umělecké a historické hodnotě tohoto místa. Ta je skutečně nenahraditelná,“ podotkla organizátorka festivalu Hönigová.