Osamělec Jean Delville našel v Praze uměleckou společnost

Jeden z nejpozoruhodnějších umělců symbolismu, Belgičan Jean Delville, upadl po své smrti téměř v zapomnění. Praha ho nyní objevuje teprve jako druhé město na světě. Malíře, kreslíře, ale i básníka a esejistu a v nesposlední řadě také mystika a ctitele filozofie připomíná výstavou.
Video Praha objevuje Jeana Delvilleho
video

Praha objevuje Jeana Delvilleho

Jean Delville (1867-1953) odmítl reagovat na moderní umělecké výzvy počátku 20. století, zůstal ve svém světě mystérií a symbolismu, v němž vytvořil autorsky silné dílo inspirované legendami a klasickými díly - Dantovou Božkou komedií, Wagnerovou operou Parsifal nebo divadelní hrou Slepci od Maurice Meaterlincka.

Pro lepší srovnání jsou Delvilleova díla vystavena s jeho souvisejícími českými současníky. „Jeho zaujetí pro filozofii a pojetí symbolistního umění ho přivedlo do určité izolace. Což je případ i některých českých podobně smýšlejících umělců. Vzpomeňme Františka Bílka nebo Slovanskou epopej, která vznikala v době, kdy už se řešily jiné věci,“ podotkla kurátorka Hana Larvová.

Dílo dosud málo známého výtvarníka se rozplynulo v soukromých sbírkách, řada obrazů je zničená či ztracená. Až teď ho jeho rodná Belgie znovu objevila jako svého předního symbolistu. Galerie hlavního města Prahy nabízí teprve druhou Delvilleovu retrospektivu, poprvé včetně monumentálních maleb.

"Teď teprve lituji, že jsem vše, co se váže k mé umělecké dráze, uchovával jen velmi nedbale – ano, to je to správné slovo. Mé studium teozofie mě přimělo k tomu, abych vnějším projevům osobnosti nepřikládal žádné zvláštní důležitosti. Vneslo – a stále ještě vnáší – světlo do mého vnitřního života, ale způsobilo, že jsem se odpoutal od bezprostředních osobních záležitostí, a pokud jde o umělecký život, učinilo ze mě osamělce." /Jean Delville/


„Byl posedlý myšlenkou realizací ve veřejném prostoru. Mělo to pro něj i didaktickou úlohu, chtěl vychovávat k morální obrodě,“ prozradila o Devilleovi kurátorka. Ve veřejném prostoru jsou dodnes k vidění třeba jeho mozaiky v bruselském parku Cinquantenaire. V Praze jsou jeho práce k vidění do konce srpna v domě U Kamenného zvonu.