Ruská výstava vylepšuje obraz krutovládce Ivana Hrozného

Moskva - Ruskem putuje úspěšná výstava zvaná Moje historie. Statisíce návštěvníků se na ní dozvěděly, že Ivan Hrozný nebyl zas tak hrozný. Podle kurátorů byl spíš první ruskou obětí západní propagandy a protiruských sankcí. Výstavu financuje Kreml.
Video Rusové se snaží změnit pohled na prvního cara
video

Rusové se snaží změnit pohled na prvního cara

Vedle blyštivé formy je největším tahákem expozice o Ivanu Hrozném. „Všem v současnosti známé ekonomické sankce nejsou vynález 21. století. Je to vynález 16. století - epochy Ivana Hrozného, první informační války, prvních ekonomických sankcí Evropy proti Rusku,“ konstatoval spoluautor výstavy Aleksandr Mjasnikov. 

Sám o sobě tvrdí, že není historik, ale popularizátor. Obraz prvního ruského cara a zakladatele pravzoru KGB teď leští pod dohledem současného vládce Kremlu na výstavě placené a pořádané ministerstvem kultury. „Celé dějiny Ruska, to jsou dějiny nekončícího vojenského odporu, obrany a vojenských vítězství. A tady bychom se měli učit od našich předků,“ říká ministr kultury Vladimir Medinskij. 

Podle kritiků autoři expozice zneužili dějiny k ideologickým cílům. Pověst Ivana Hrozného jako krutovládce se tak může změnit stejně jako u Josifa Stalina. Pětačtyřicet procent Rusů si v současnosné době myslí, že jím nařízené čistky lze omluvit výsledky jeho režimu. Před třemi lety to byla jen čtvrtina. „Je to výsledek politiky rehabilitace Stalina, která probíhá už 15 let,“ upozornil Lev Gudkov, ředitel Levada Centra.

Martin C. Putna, literární historik a kritik

„Když jste po staletí krmeni tím, že jste vyvolený národ, a potom prožijete devadesátá léta, kdy se začalo mluvit o zločinech režimu, všechno vyplývá na povrch a zároveň se hroutí hospodářství, a potom přijde silný muž a řekne, že lidem znovu přináší ten starý příběh, že jsou nejlepší národ na světě a jen ten zlý svět jim nerozumí, tak je pochopitelné, že se to řadě lidí líbí.“


„Kdo chce vystřízlivět, měl by jet do Butova, na popraviště. Tam říkají, co se dělo. Každý den přivezli a v noci zastřelili 200, 300, 400 lidí,“ informoval metropolita Hilarion, vedoucí úřadu pro vnější vztahy moskevského patriarchátu. 

V Butovu připomínka těch, kteří zemřeli za jiný názor, přežívá. Není to tak ale všude. Po štvavé kampani a tlaku úřadů v březnu skončila organizace Perm-36, která spravovala jediné ruské muzeum gulagu vzniklé přímo z bývalé věznice. Na tomto místě a ve výstavní síni nedaleko Kremlu se o krutosti jeho někdejších vládců návštěvníci nedozvědí.