Národní technické muzeum chce využít prostory barokního kláštera v Plasích

Plasy - V objektu kláštera v Plasích na severu Plzeňska pravděpodobně vznikne Centrum stavitelského dědictví, které bude poskytovat informace o historickém stavitelství. Součástí projektu zaměřeného na historii architektury a stavebních řemesel bude otevřený depozitář, prostory pro badatelskou činnost i výukové centrum starých řemesel. Autorem projektu v hodnotě 300 milionů korun je Národní technické muzeum, které by zde mělo svoji pobočku.

Zdroj: www.zamky-hrady.cz Autor: www.zamky-hrady.cz

Peníze chce muzeum získat z fondů Evropské unie. „Pokud se podaří, přispěje 300 milionů Kč výrazně k obnově jedné z našich klíčových památek. Dále pomůže rozvoji cestovního ruchu,“ uvedl radní Plzeňského kraje Martin Baxa. Projekt také nabízí příkladné využití památky, nejen její záchranu.

Novému účelu by v areálu kláštera začaly sloužit sýpka s kaplí, mlýn, budova bývalého pivovaru a budovy hospodářského dvora. „Národní technické muzeum nyní prochází rekonstrukcí, nemá žádnou expozici, je uzavřené. Plasy jsou tak mimo jiné jednou z příležitostí, jak získat v krátké době nový otevřený prostor,“ dodal radní.

Podle Národního technického muzea počítá záměr se zřízením studijního depozitáře, jehož součástí mají být historické stavební materiály, prvky, konstrukce a řemeslnické nástroje. Centrum nabídne také odbornou knihovnu, místo pro setkávání odborníků, zázemí pro výuku starých řemesel.

Projekt je již dokončen, muzeum chce první peníze čerpat ještě letos. K realizaci svého nápadu získalo 1. dubna svolení krajských zastupitelů.

Cisterciácký klášter nachízející se 25 km severně od Plzně v údolí řeky Střely založil před rokem 1146 kníže Vladislav II. Kolem roku 1420 ho téměř zničili Husité a klášter prožíval v následujících desetiletích útlum. V letech 1661 až 1740 byl barokně přestaven podle plánů Jana Baptisty Matheye, Jana Blažeje Santiniho a Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Po roce 1826 stavitelé upravili bývalou prelaturu na zámeckou rezidenci knížat Metternichů.

Ke konci 2. světové války sloužil klášter ruským vojákům - přes Plasy procházela tzv. demarkační čára. V roce 1945 bylo panství na základě Benešových dekretů znárodněno. Po roce 1948 objekt chátral a byl využívám k různým účelům, např. zde sídlila Okresní stavební správa či letech 1948-1956 krajský archivní depozitář, později přejmenovaný na Státní archiv. Za působení těchto organizací se klášteru dostalo opravdu hrubého zacházení, a také spousty nesmyslných stavebních zásahů (v roce 1963 byl vybudován v bývalé prelatuře kryt civilní obrany, který zcela zdevastoval podzemní prostory prelatury - gotické sklepení a chodbu, vedoucí z prelatury do krypty).

V letech 1992 až 1999 býval klášter dějištěm mezinárodních sympozií a výstav pořádaných Centrem pro Metamedia Plasy a Nadací Hermit.

Plaský klášter není jediným v kraji, na něž se autoři projektů pokusí získat peníze z Integrovaného operačního programu. Zpracováván je také návrh na využití kláštera v Kladrubech. V něm by mělo vzniknout Centrum živého umění.