Praha - Scénárista Gymplu Tomáš Houška nedávno dokončil natáčení svého celovečerního debutu Labyrint s Lucií Vondráčkovou a Martinem Zbrožkem v hlavních rolích. V rozhovoru přiblížil nejen pozadí vzniku celého filmu, ale i důvody toho, proč zkusil štěstí jako režisér.
Škatulkování mě nezajímá, říká režisér Houška
Máte na svědomí knihu Graffiti rules, která posloužila jako předloha ke snímku Gympl. Jak jste s výsledkem spokojen?
Gympl je úspěšný film. Jsem spokojený, ale natočil bych ho jinak. Vlastně mě tohle zjištění dovedlo k rozhodnutí napříště nebýt jen scénáristou, ale film si i režírovat. A jak by vypadal „můj“ Gympl? Mám daleko větší chuť točit a diváci si snad všimnou, jak věci vnímám a chci sdělovat.
Labyrint má být psychothriller. Proč právě tenhle žánr?
Vlastně mě to škatulkování vůbec nezajímá. Chci přinést určitou emoci, zážitek. A sladkobolné hořké komedie mě nebaví, stejně jako l'art pour l'artovské pokusy o dutou hlubokomyslnost.
Dejme tomu, že to psychothriller bude. Jak tento žánr vnímáte? Nemyslíte si, že se hlavně díky pokleslé produkci ze Spojených států dost zprofanoval?
Stejně jako komedie pro náctileté u nás. Je to výzva.
Vyrazí podle vás za Labyrintem do kina i starší generace, nebo to je čistě záležitost pro lidi do třiceti?
Diváci „nad třicet“ chodí do kina hodně s rozmyslem. Kdo z nich chce vidět napínavý, temný, trochu „dahlovský“ film, ten přijde.
Natáčel jste mimo jiné ve znojemských katakombách. Proč zrovna tam? Pražské podzemí vás nelákalo?
Pražské podzemí - tedy to středověké městské podzemí - je už asi 100 let nedostupné. Víme, že tam někde je, tušíme, odkud by se tam dalo dostat, ale přesně to už nevíme. Během 19. století většinu vstupů zazdili, někde popadaly stropy, někde je to zatopené vodou a některé části byly během 19. století zavalené cíleně ze statických důvodů. Koluje o něm spousta strašidelných legend, kterými jsem se občas nechal inspirovat. Ostatně ve Znojmě to bylo podobné a podzemí tam bylo víceméně znovuobjevené v polovině 20. století. Druhá věc je, že Znojmo má krásnou atmosféru a osvícenou radnici, což nám hodně věcí usnadnilo.
Do hlavní role jste obsadil Lucii Vondráčkovou, která jinak ve filmu zrovna moc příležitostí nedostává. Čím vás zaujala?
Sama sebou. Sešli jsme se a věděl jsem, že té roli dokonale odpovídá. A taky, že budu moc rád, když se potkáme i u dalších projektů. Že by hrála málo, se mi nezdá, jenom mám pocit, že jí lidé rádi sunou do polohy hezké nanynky, aniž si stačí všimnout, že je nejenom hezká, ale hlavně chytrá a moc fajn holka. Takže se těším na to, že spoustě diváků ukáže Labyrint úplně nečekanou a nepoznanou polohu Lucky Vondráčkové.
Bude Laybrint stylizován do nějaké určité podoby, třeba co se kamery týče?
Film je točený hodně dokumentárně, tedy skoro celý z ruky. Točili jsme kamerou Red, což je filmová kamera, která snímá data ve formátu 4K. Nevýhoda je, že kamera i firmware jsou ve stadiu vývoje a prototypů, výhodou je, že digitální technologií získáváme obraz s charakterem a kvalitou klasického 35mm filmu. Taky se trochu těšíme na to, že budeme mezi prvními, kdo na tuhle kameru natočí celovečerní film. Zvuk je kompletně kontaktní a pořizovaný trochu netypicky. Stejně způsob natáčení, snímání a rozzáběrování jsme si zvolili hodně po svém. Skoro mám pocit, že to byla nejobtížnější možná cesta. Ale výsledek snad bude stát za to.
Labyrint vzniká jako nízkorozpočtový, kdo všechno se na jeho financování podílí?
Z největší části Hollywood Classic Entertainment, kde jsem našel skvělé zázemí a fajn lidi. Trochu já a trochu několik partnerů filmu, kteří přispěli především materiální pomocí. Nedostali jsme ani korunu z žádných grantů nebo dotací.
Je podle vás v našich podmínkách možné natočit slušný film i za malé peníze?
Náš rozpočet ukazuje určitou technologickou minimální hranici, od které to může fungovat. Kdyby natáčení nebylo tak vražedně náročné, jako to bylo v podzemí, asi by to šlo ještě maličko zlevnit, ale ne o moc. Navíc to všechno šlo na dřeň. Většina štábu i herců to dělala za směšné peníze a jsem jim moc vděčný, že do toho se mnou vůbec šli. Ale když se bavíme o kvalitě, tak to je jiný rozměr. Rozpočet má minimální souvislost s kvalitou. Viděl jsem geniální filmy natočené za pár šupů i strašidelné paskvily, které stály stovky milionů.
A co vy jako divák, jaké máte rád filmy?
Mám rád chytré filmy, které dovedou sdělovat na více úrovních a které mě nenudí, ani když je vidím popáté. Za samozřejmost považuji nosný příběh, který má co říkat a který nebyl vypocený horko těžko jenom proto, aby bylo co točit. Přiznám se, že chodit se mnou do kina je peklo a moje polovička chodí raději s kamarádkami.
V plánu máte i film Dárek, který je tak trochu o politice a také dospívání. Už máte představu o obsazení hlavních rolí?
Hlavní role je trošičku šitá na míru Davidovi Matáskovi. Jako jeho dceru a protihráčku bych rád viděl Aničku Fišerovou.
GALERIE
Natáčení filmu Labyrint