Nový román Miloše Urbana lze číst jen na vlastní nebezpečí

Praha - Oznamujeme se láskám vašim, že vyšel historicko-hysterický, existenciálně-politický horor Lord Mord. Četba jen na vlastní nebezpečí. Těmito slovy uvádí spisovatel Miloš Urban svůj nový román, který vyšel v polovině listopadu. Příběh se odehrává koncem 19. století. Sleduje osudy lehkomyslného, zhýralého a zchudlého hraběte, kterému příchod moderní doby sebral jeho nejmilejší hračku - ženy, a nabídl zábavu novou - heroin. "Vždycky mi velmi vadilo, jak skončilo Židovské město pražské a starý Josefov. Přečetl jsem si o tom něco a zjistil jsem, že praktiky, které známe z dneška, například klientelismus, byly tenkrát úplně stejné. Jenže to bylo za Rakouska, ne v demokracii," uvedl Urban, co bylo jedním z impulsů k napsání románu.

Stejně jako ve svých předchozích románech ani v Lordu Mordovi nešetří Urban hororovými a fantaskními prvky. Jeho přístup k tvorbě se prý ale s každou novou knihou mění a posouvá. „Je to určitá spirála. Jsem přeci jen zralejší a starší, víc se zamýšlím nad důsledky svých činů. Jsem v tom trochu opatrnější, hledám hlubší souvislosti,“ přiznává spisovatel.

Miloš Urban (1967)

- překladatel, redaktor, spisovatel; knihy: Poslední tečka za rukopisy, Sedmikostelí, Hastrman, Paměti poslance parlamentu, Stín katedrály, Michaela, Santiniho jazyk, Pole a palisáda a Mrtvý holky; za Hastrmana získal cenu Litera v roce 2002.

Lord Mord vyšel v nakladatelství Argo s ilustracemi Pavla Růta. Ten je také autorem plakátu s dívkou, která si v knize čte. Růt s Urbanem připravili na prosinec také speciální edici s vlepenými litografiemi. „Tak kdo miluje knihy i jako umělecké artefakty, jež lze odkázat dětem, vnoučatům nebo útulkům pro psy, hurá pro umělecký tisk,“ doporučuje Urban.

Praha před koncem 19. století…

Asanační násilí páchané na městě se odráží ve vyvražďování prostitutek v židovském ghettu. Souvislost mezi úmrtími je však třeba teprve hledat, po stopě zločinců jde jednak policie, jednak Karel Adam, hrabě Arco, jehož se smrt dívek dotýká osobně a který je sám stravován těžkou nemocí dýchacích cest. Do neklidného období protivládních demonstrací a konfidentských provokací přijíždí z jedné strany, z Tyrol, Adamův bratránek Mani, a ze strany druhé, z Moravy, neznámý stařec doprovázející neskutečně krásnou dívku, o níž se v Praze začíná šeptat jako o židovské princezně, ale kterou Adam při prvním setkání nepozná. Navíc se ve městě objeví Felix Hofman, lékař a chemik z Bayerových závodů, který s sebou přivezl zázračný lék proti černému kašli a souchotinám, prášek plný heroické síly a smrtelného nebezpečí. Hrabě Arco se k němu snaží dostat, zároveň se pokouší zachránit alespoň jeden barokní dům na rozhraní Starého Města a Josefova, k tomu soupeří s policií v tom, kdo dříve odhalí vraha prostitutek a jeho motivy. Mezi tím se pod nátlakem moderních bouracích strojů poroučí jeden dům za druhým a v ruinách Židovského Města se po nocích zjevuje legendární fantom z dětských báchorek, Masíčko, před jehož dlouhým nožem je lépe co nejdál uprchnout.