Za Mozartovu smrt může streptokok, tvrdí nizozemští vědci

Amsterodam – Příčiny úmrtí rakouského skladatele Wolfganga Amadea Mozarta se uvádějí různé – od revmatické horečky po trichinózu, onemocnění svalů. Nizozemští vědci teorie o příčině Mozartovy smrti rozšířili o další. Dospěli k závěru, že geniální skladatel, který zemřel v roce 1791 ve Vídni v pouhých 35 letech, podlehl komplikacím zánětu hltanu.

Vědci se opírají o informace z oficiálního vídeňského registru úmrtí z roku 1971, které prý umožňují zkoumat okolnosti Mozartovy smrti z širšího hlediska. Dosavadní studie se ale podle vědců opírají o nespolehlivá svědectví. Berou v potaz výpovědi lidí, kteří sice byli svědky Mozartových posledních dní, ale jejichž vzpomínky byly zaznamenány i několik desetiletí potom.

V úmrtním listu skladatele není uvedena nemoc, jen symptomy – vysoká horečka s vyrážkou. „Dospěli jsme k tomu, že byl Mozart obětí epidemie streptokokové infekce krku. V měsíci jeho smrti jí ve Vídni onemocnělo mnoho lidí. A Mozart byl jedním z těch, u nichž se objevila smrtelná ledvinová komplikace,“ sdělil člen nizozemského vědeckého týmu Richard Zegers.

Streptokoková faryngitida prý se mohla začít šířit z vídeňské vojenské nemocnice. U Mozarta se k počáteční vysoké horečce, která je u zánětu hltanu běžná, připojily otoky, bolesti zad a také vyrážka, což odpovídá streptokokové infekci vedoucí k zánětu ledvin.

Zegers nevylučuje, že měl Mozart spálu, kterou může rovněž způsobit streptokoková bakterie. Přesto se kloní spíš k první hypotéze, protože u Mozarta se vyrážka objevila až ke konci, zatímco u spály nastupuje v raném období nemoci.