Praha - V Divadle Archa mělo dnes večer českou premiéru nejnovější představení mezinárodního tanečního souboru Déjá Donné. Jmenuje se Záblesk naděje (A Glimpse of Hope) a čtyři ženy - tanečnice různého věku, naturelu a fyziognomie - v něm postupně a s notnou dávkou ironie odhalují své sny, revoluční ideály i tragikomické činy. Představení vytvořili zakladatelé mezinárodní taneční skupiny Simone Sandroni a Lenka Floryová a účinkují v něm Dagmar Bocková, Christine Kjellbergová, Martina La Ragioneová a Natalia Pieczuroová.
Čtyři tanečnice vyprávějí o naději a ženském pohledu na svět
Premiéru mělo v Düsseldorfu v září loňského roku a volně navazuje na choreografii My Name is King (Mé jméno je král) z roku 2006, kterou také viděli diváci v Arše. Oba projekty jsou součástí trilogie nazvané Happiness is Only a Question of Habit (Štěstí je jenom otázkou zvyku).
Taneční soubor Déjá Donné založila v roce 1997 choreografka českého původu Lenka Floryová spolu s italským choreografem, tanečníkem a režisérem Simonem Sandronim, bývalým kolegou ze světově proslulého belgického tanečního souboru Ultima Vez. Ten v Praze mnohokrát hostoval v Divadle Archa - své nejnovější představení zde uvede 19. a 20. listopadu.
Soubor Déjá Donné tvoří umělci mnoha národností, v dnešní inscenaci se sešly tanečnice z Německa, Polska, Itálie a Norska. Projekty Déjá Donné charakterizuje humorný a energetický přístup, stejně jako reflexe sociálních a politických jevů. První představení s názvem stejným jako jméno souboru uvedla skupina Déjá Donné v roce 1997 v Gentu v Belgii. V tomtéž roce je představila i v Praze.
O dva roky později měla premiéru zatím nejúspěšnější inscenace Aria Spinta, která se hrála stokrát. V roce 2001 soubor představil choreografii In Bella Copia, která mu přinesla cenu Divadelních novin a Sazky za nejlepší taneční choreografii a režii v roce 2002. V Divadle Archa vystoupila skupina ještě s projekty Piotr and the Stars of Tut a naposledy se zmíněnou inscenací My Name is King. Soubor má od roku 2006 stálou rezidenci v Itálii.