Praha - Celoživotní tvorbu výtvarníka, ilustrátora, hudebníka, textaře a trampa Marka Čermáka, který nedávno oslavil 70. narozeniny, představuje výstava nazvaná Poslední romantik. Kromě ukázek Čermákových ilustrací slavných komiksů Rychlé šípy spisovatele Jaroslava Foglara jsou tu vystaveny i jeho knižní ilustrace, kresby do časopisů i obrazy. Výstava v Muzeu Karlova mostu v Praze potrvá do 6. července. K Čermákovu jubileu vyšlo i bilanční dvojalbum a kniha jeho vzpomínek.
Poslední romantik Marko Čermák je muž desatera řemesel
„Těch aktivit je příliš. Jak říkám, sedím zadkem na pěti židlích a nic nedělám pořádně,“ charakterizoval sám sebe Čermák, který ani po sedmdesátce nemá stání. „Stále maluju, hraju s kapelou, jezdím trampovat, lyžuju, jezdím na řeku i do srubu v brdských lesích,“ vyjmenoval své oblíbené činnosti.
Na výstavě nechybí stará alba s jeho nahrávkami, knihy a časopisy s jeho ilustracemi ani stylová výzdoba klubovny či trampského srubu. „Pro mě jsou tu nejzajímavější ty nejstarší věci, o kterých jsem ani nevěděl, že ještě existují,“ konstatoval Čermák. Ve starých kufrech „vyšťoural“ přes půlstoletí staré písemnosti - různé kroniky a komiksy, které vytvořil ještě jako dítě. V expozici nechybí ani doplňky k bendžu, které si vlastnoručně vyrobil na vojně.
Reportáž Barbory Straňákové (zdroj: ČT24)
Čermák obdržel výroční cenu IBMA
Raritou je na výstavě výroční cena Mezinárodní bluegrassové asociace (IBMA) z Nashvillu, kterou Čermák dostal před třemi lety za celoživotní přínos k rozvoji žánru. Prestižní ocenění dostal jako jediný umělec žijící mimo USA.
Čermák původně pracoval jako výtvarník tehdejších Československých aerolinií, po smrti původního ilustrátora Rychlých šípů Jana Fischera ho živila práce na legendárním komiksu. Vytvořil přes stovku jeho dílů. „Bylo to strašlivě hektické a navíc jsem se musel podle přání pana Foglara vejít do původního Fischerova rukopisu, což je pro výtvarníka neskutečně nepříjemné,“ zavzpomínal.
Vlastní výtvarné představy proto Čermák realizoval zejména v obrazech a ilustracích v 80. letech. Mezitím ho ovšem počátkem 70. let živila zejména hudba, působil jako bendžista kapely Greenhorns, pro kterou napsal i řadu textů. Nyní již přes dvě desetiletí vystupuje s vlastní kapelou Paběrky, koncertují tak dvakrát do měsíce.