Hliníkem, ocelí a sklem posedlý Norman Foster

Manchester - Minimalistická bublina, londýnská „okurka“, rekonstrukce německého Říšského sněmu nebo nejvyšší most světa - díla Normana Fostera posouvají estetické i technologické hranice možností s ohleduplností k životnímu prostředí. Britský architekt a designér (* 1. června 1935) svými prostornými a vzdušnými stavbami mění horizonty velkých měst v duchu nového tisíciletí.

Virtuos britské architektury prožil dětství v dělnické čtvrti v Manchesteru mezi modely letadel a knihami o Le Corbusierových teoriích prostoru, světla a minimalismu. V šestnácti odešel ze školy a sloužil u britského letectva. Na pozdější studia architektury si vydělával prodejem zmrzliny. Po skončení školy se rozjel do USA, kde „pěšky, autem a busem“ obrazil co možná nejvíc staveb Franka Lloyda Wrighta. Jejich ladné křivky a přirozené světlo si umínil přenést do formální Británie.

Na britské scéně vyšla jeho hvězda v 60. letech. V roce 1964 vytvořil v Cornwallu skleněnou bublinu, což byla budova částečně zakopaná v zemi s názvem Kokpit. V roce 1970 navrhl již v rámci firmy Foster and Partners první nafukovací budovu banky na světě - průsvitný objekt z nylonu a PVC.

Foster si libuje v moderních odlehčených materiálech. Vyhýbá se tradiční klimatizaci ve prospěch přirozeného větrání. Futuristické letištní haly, mrakodrapy, muzea a veřejné budovy podle jeho projektů vyrůstají po celém světě. Navrhoval ale i kliky u dveří, větrnou turbínu či elektrický autobus na částečně solární pohon. A nejvíc je jeho rukopis patrný v centru Londýna.

Jako obrovská šiška ze skla a železa, která přistála v londýnské City kousek od Temže, vypadá v roce 2004 otevřená Fosterova budova zajišťovny Swiss - Re, které Londýňané přezdívají okurka. V zástavbě okolních domů a kostelíků působí jako objekt mimozemské civilizace. Věž o 41 patrech spotřebuje o 50 procent míň energie než podobné stavby a využívá denního světla, které sem proudí prosklenými částmi.

Ze skla a oceli je i Fosterova budova Nové radnice, která se usadila na opačném břehu Temže jako obrovské nakloněné vejce. Vyklání se do boku v úhlu třiceti stupňů, čímž z jihu omezí dopad slunečních paprsků a na severu naopak zpřístupní co nejvíc světla.

Jako „světelné ostří nože přetínající řeku“ si Foster představoval most pro pěší, který překlenul Temži na počest nového tisíciletí v roce 2000. Ladná lávka se však po otevření nepříjemně houpala a svému tvůrci vynesla přezdívku Lord Vratký.

„Nedostatek energie je celosvětovým problémem. Namísto energeticky náročných rodinných domů potřebujeme mrakodrapy, které je možno postavit a provozovat co nejúsporněji.“

Při rekonstrukci berlínského Reichstagu chtěl Foster zakrýt celou stavbu skleněným baldachýnem. Ale to neprošlo. Tak alespoň navrhl střechu v podobě skleněné kopule s vyhlídkovou rampou a automaticky řízenou soustavou zrcadel, která osvětlují plenární sál. Kupole je též rezervoárem vzduchu pro systém přirozeného větrání. Obkružují ji točité rampy, poskytující kromě vyhlídky i symbolický pocit pozice nad politiky.

Hluboké údolí francouzské řeky Tarn u městečka Millau v roce 2005 přeťal jiný Fosterův gigant. Sedm štíhlých pilířů, které ční do nebe jako obří jehly, spojuje soustava silných závěsných lan, klenoucí se nad proláklinou širokou téměř tři kilometry. „Lidské dílo musí být v souladu s přírodou. Pilíře musejí zapadnout do krajiny, jako kdyby vyrostly ze země,“ prohlásil o stavbě Foster.

V roce 1990 byl Foster povýšen do šlechtického stavu. V Británii však zaznívají i kritické hlasy na jeho adresu. Hovoří se tu o jeho příliš privilegovaném postavení. Kritici mu vyčítají posedlost ocelí, hliníkem a sklem.

Banka v Hongongu (1979-1986, architekt: Foster + Partners)
Banka v Hongongu (1979-1986, architekt: Foster + Partners)
Více fotek
  • Banka v Hongongu (1979-1986, architekt: Foster + Partners) zdroj: Stránky Foster + Partners http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1692/169136.png
  • Norman Foster zdroj: Stánky Foster + Partners http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1692/169130.jpg
  • Budova zajišťovny Swiss Re zdroj: Stránky Foster + Partners http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1692/169138.png
  • Millennium Bridge, Londýn (1996-2000, architekt: Foster + Partners) zdroj: Stránky Foster + Partners http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1692/169134.png