Film je především byznys, když si filmaři dupnou, všichni sklapnou podpatky

Wellington - Obyvatelé Nového Zélandu snad uhájili Hobita. O jeho natáčení je však málem připravil postoj místních filmových odborů. Nakonec se do celé záležitosti musel vložit sám premiér John Key, neboť novozélandský režisér Peter Jackson již začal zvažovat, že se s dvoudílným velkofilmem přesune jinam. Je to velká hra o jeden a půl miliardy dolarů, které by film mohl do země přinést. Spory producentů a herecké asociace kvůli nejistým honorářům začaly ovlivňovat i kurz novozélandského dolaru. Filmaři se koncem týdne s premiérem nakonec dohodli - nabídl jim větší úlevy na daních a chystá se též upravit zákoník práce - a za to si vysloužil kritiku. „Zahraniční korporace přijde do téhle země a požaduje, aby zaměstnancům v tomto odvětví byla odejmuta práva… To je to, co se ve skutečnosti stane,“ brání se odboráři.

Nicméně film je především byznys, a když si mocná nadnárodní společnost dupne, tak i vlády a celé státy musí zařadit zpátečku. Nový Zéland totiž Petera Jacksona potřebuje, protože již jeho trilogie Pán prstenů tuto zemi zpropagovala po celém světě a nakopla i místní ekonomiku. „Nový Zéland je místem, kde by film Hobit měl být natočen. Na Novém Zélandu vznikla Středozemě, a proto by tu taky měla zůstat,“ to je názor Richarda Taylora, Jacksonova spolupracovníka. 

Lidé vyšli do ulic, protože si uvědomili, že jim jde o práci. „Začali demonstrovat na ulici, protože začali chápat, že ty dva díly Hobita mají obrovský přímý ekonomický efekt, protože mají rozpočet asi pět set milionů dolarů. To se všechno má utratit na Novém Zélandě, má to zaměstnat tisícovky lidí,“ vysvětluje novozélandské protesty Ludmila Claussová z Českého filmového centra.  

Reportáž Ivy Němcové (zdroj: ČT24)

Pán prstenů - nejlepší reklama pro Nový Zéland

Na Novém Zélandu se točila i triologie Pán prstenů. S oblíbeným hrdinou Bilbo Pytlíkem, který se ve společnosti čaroděje Gandalfa vydává hledat legendární poklad. Román Hobit aneb cesta tam a zase zpátky z pera Johna Ronalda Tolkiena dějově předchází známější sérii Pán prstenů. Tolkienovo dílo na plátně proto doplní ještě události a legendy, které se vztahují k už natočené triologii. Kouzelná krajina, v které se příběh odehrává, přilákala do země od premiéry filmu o čtyřicet procent víc turistů. Pro Nový Zéland je to zatím nejlevnější a nejlepší reklama, kterou mají.


Atraktivní je i Česko, a to nejen díky filmovým pobídkám

Středozemě plná skřítků by teď měla podle všeho na Novém Zélandu zůstat. Jackson pro Hobity už vybudoval vesničku. Ještě když se ale půda pod domky malých hrdinů chvěla, uvažovali producenti o natáčení v Británii, USA, Kanadě nebo i v České republice. Do Čech ale filmaři nejezdí jen díky filmovým pobídkám, ale také proto, že jim vychází vstříc policie tím, že mimo jiné dokáže pro ně uzavřít, na rozdíl od Paříže, jakoukoli ulici. 

Ludmila Claussová, České filmové centrum

„Lidé, kteří se pohybují kolem filmu, by nemohli pracovat bez stovek jiných dodavatelů, takže když si představíte, že stavíte filmové kulisy, potřebujete dřevo, potřebujete jiný materiál, potřebujete štukatéry, malíře pozadí, tesaře, potřebujete písek, kameny a také třeba květinovou výzdobu. Musíte se najíst, musíte se ubytovat…“

„Filmový průmysl je velice globální a velmi cestuje a opravdu si vybere tu destinaci, která mu nabídne nejlepší podmínky, kde za to vlastně dostane co nejvíc služeb, a ty pobídky jsou tedy nutné.“

Velké filmové produkce se do Česka začínají vracet, a to i přes problémy, které musí občas řešit. Nejčastěji to jsou stížnosti na noční natáčení. Ve světě úřady i politici lidem připomínají, že na filmu mohou vydělat všichni, a proto by měli být shovívaví. Filmový průmysl totiž hýbe ekonomikou celé země, například při natáčení Mission Impossible utratili filmaři za čtyři týdny v Česku patnáct milionů dolarů. „Když jsme natáčeli v Praze Mission Impossible, ve štábu bylo asi 75 procent Čechů. Když byl velký natáčecí den, tak jsme dali práci tak 300-400 lidem,“ dodává producent David Minkowski.  

Ve světovém filmovém průmyslu se ročně točí 4-5 miliard dolarů. Česká centrála cestovního ruchu chce proto přilákat spolu s Českým filmovým centrem filmaře nejen do Prahy, plánuje také studijní cestu pro producenty po krásách českých zemí.