Nadace německých vyhnanců ocenila Zabíjení po česku

Frankfurt nad Mohanem – Režisér David Vondráček dnes převzal cenu Franze Werfela za lidská práva. Nadaci německých vysídlenců v čele s kontroverzní političkou Erikou Steinbachovou si získal svým dokumentem Zabíjení po česku, který líčí násilí vůči německým přistěhovalcům v Československu po druhé světové válce. Sám autor přiznal, že přijmutí ceny dlouho rozmýšlel, nakonec ji však převzal s ohledem k dřívějším laureátům.

Oceněný dokument Zabíjení po česku měl premiéru v květnu a zachycuje divoké odsuny Němců od květnového konce války do Postupimské konference v létě 1945, kdy bylo z Československa vysídleno asi 700 tisíc Němců. „Já tam mám příběhy těch lidí a ono je něco jiného napsat něco věcně historiograficky a něco jiného tam mít příběh dnes už pána, kterému v té době byly dva roky a téměř před jeho zraky zabili po válce jeho otce. Tyto emocionální prožitky těch lidí, do kterých se diváci vcítí, nebo je odmítnou, to působí ten emocionální šok,“ vysvětluje si Vondráček ohlas svého filmu, který si v říjnu odnesl ocenění z festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.

„Svou prací výrazně přispěl k otevřené debatě o vyhnání (Němců) v České republice,“ vyzdvihla dnes přínos laureáta Steinbachová, předsedkyně nadace Centrum proti vyhánění, která usiluje o vybudování stejnojmenného muzea a dokumentačního střediska nucených exodů ve 20. století v Berlíně, a současně šéfka německého Svazu vyhnanců. Poslankyně vládní strany CDU kancléřky Angely Merkelové byla rovněž členkou poroty, která cenu dotovanou 10 tisíci eury (247 tisíc Kč) Vondráčkovi udělila. „Do Česka tato cena už jednou putovala za iniciátory vztyčení kříže česko-německého usmíření u Teplic nad Metují. Letos oceněný film výrazně přispěl k otevřené diskusi o vyhnání v České republice,“ uvedla Steinbachová.

Reportáž Evy Pláničkové (zdroj: ČT24)

David Vondráček:

„Nechal jsem si i radit od přátel i politologů a historiků a nakonec jsem sám došel k tomu, že když loni tu cenu dostala Herta Müllerová, nositelka Nobelovy ceny, předtím 'maďarský Havel' György Konrad, který byl sám pronásledován nacisty… Tak kdybych já ji odmítl, tak bych je měl za politicky naivní, hloupé nebo možná užitečné idioty v nějakých hrách, a to oni nejsou.“

Ocenění pojmenované po známém spisovateli a pražském rodáku Franzi Werfelovi nadace předává každé dva roky osobnostem, iniciativám nebo skupinám, které se podle ní postavily proti „porušování lidských práv cestou genocidy, vyhánění a vědomého ničení národních, etnických, rasových nebo náboženských skupin“. Letos ale učinila výjimku a udělila ji rok poté, co jí vyznamenala loňskou držitelku Nobelovy ceny za literaturu Hertu Müllerovou.