Martin Zídek: Komunikace je důležitá

Praha - Ministr Jiří Besser odvolal Jiřího Varhaníka, dlouholetého ředitele památkové inspekce a dneškem počínaje na jeho místo jmenoval Martina Zídka, který dosud působil na památkovém odboru Středočeského kraje. Ministrovi se nelíbila dosavadní práce inspekce a nedostatečná spolupráce s ostatními orgány ministerstva kultury i s krajskými a městskými úřady památkové péče. Nový šéf památkové inspekce přišel do Studia 6 ČT24 osvětlit své představy, které by měly vést ke zlepšení situace v této důležité organizaci.

„Mám představu zlepšení práce v několika tématech, např. využívání webových stránek ministerstva kultury, publikování v různých profesních časopisech, vystupování na konferencích, vedení seminářů a podobně. Doposud jsem působil na památkovém ústavu pro Středočeský kraj a shodou okolností to byla památková inspekce, která při poslední kontrole pochválila metodické vedení kraje nad obecními úřady s rozšířenou působností. Byl bych rád, kdyby se tato metodika uplatnila více i na úrovni památkové inspekce. Existují dvě varianty – buď modelové příklady, nebo obecnější popisy konkrétních situací,“ uvedl v rozhovoru Martin Zídek.

„Nemyslím si, že by památková inspekce nefungovala ve smyslu zákona o památkové péči. Tam stoprocentně problém nebyl. Jak jsem pochopil pana ministra, problém spočíval ve větší komunikaci poznatků. Je to skutečně o tom, jak často a kdo a kde vystupuje. Například já patřím mezi ty, kteří zažili kontrolu památkové inspekce, a musím otevřeně říct, že s jiným výstupem než s kontrolním protokolem jsem se za poslední dva roky nepotkal,“ upozornil nový šéf inspekce.

Video Komentář Petra Fischera
video

Komentář Petra Fischera

V rozhovoru ve studiu dále přiblížil nezastupitelnou úlohu organizace v péči o národní památky. „Památková inspekce provádí vnější i vnitřní kontrolu. Vnitřní kontrola znamená, že dorazí na krajské úřady, vybere si určitý vzorek spisů, zkontroluje, zda-li je dodržován zákon o památkové péči, jak je metodicky vedena činnost podřízených obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. O tom vypracuje protokol, proti kterému mají kontrolované orgány možnost se odvolat. Druhá, vnější kontrola, se může odehrávat incidenčně na různých konkrétních památkách, ale tato činnost je momentálně velmi limitována počtem lidí.“

Martin Zídek na závěr uvedl, že je důležité, aby se případné spory mezi jednotlivými památkovými odbory dokázaly řešit na věcné úrovni a překročily tak případné osobní limity a averze, které je většinou provází.