Vidím Město nad městem

Praha - Deset let po smrti jednoho z nejvýznamnějších a nejkontroverznějších architektů Československa Karla Pragera představuje Centre for Central European Architecture (CCEA) ve spolupráci s Národním muzeem veřejnosti jeho projekt budovy Federálního shromáždění a současně také jeho zájem o makrostruktury. Budova bývalého Federálního shromáždění – „dům nad domem“ – se stala impulsem pro architektovu vizi „města nad městem“, které se věnoval od sedmdesátých let.

Karel Prager vybudoval Federální shromáždění jako „dům nad domem“. Tento princip následně rozšířil na „město nad městem“, kdy za pomoci mostních konstrukcí navrhoval růst města do třetí dimenze oproti jeho rozšiřování do okolní krajiny. Flexibilní část v konstrukci představovaly vyměnitelné buňky – např. byty, administrativa, kultura nebo sport, které prostorově reagovaly na přání a potřeby obyvatele. V období 70. let, kdy byla panelová výstavba sídlišť již v plném proudu, je jakákoliv variabilita podle přání zákazníka jen těžko představitelná. Jedná se však o studii k experimentální bytové zástavbě, kterou stát podporoval z důvodu řešení sociálních a urbanistických problémů.

„Pragerova vize 'města nad městem' je projektem, který sice nebyl realizován, ale přesto ještě dnes vzbuzuje pozornost svou velkolepostí a velkorysostí. Bezpochyby patří k významným světovým projektům makrostruktur, které představují výraznou tendenci architektury 60. a 70. let 20. století. Jeho nejpodstatnější projektem 'města nad městem' byla experimentální výstavba v Košířích, na kterém ukázal, že je možné zastavovat území ve složitém terénu,“ upozornila v rozhovoru pro ČT24 architektka Yvette Vašourková (CCEA).

Video Z Národního muzea informuje Lenka Drmotová
video

Z Národního muzea informuje Lenka Drmotová

„V 90. letech začala budova Federálního shromáždění sloužit jako sídlo rádia Svobodná Evropa, které zde působilo do roku 2009, kdy objekt převzalo Národní muzeum. Téměř po čtyřiceti letech se tak budova otevřela veřejnosti, aby došlo k naplnění její původní kulturní funkce. Jako symbol své doby – často nenáviděná a zároveň nepoznaná – byla v roce 2000 prohlášena za kulturní památku. Její technická vyspělost je vzhledem k dobovým a politickým okolnostem pozoruhodná. Konstrukční i architektonickou kvalitou je budova výrazná v celosvětovém měřítku,“ upozornila komisařka výstavy Ivana Havlíková.

Po historických událostech v roce 1968 byla v průběhu výstavby změněna její výtvarná koncepce. Některé z modelů původní exteriérové výzdoby, např. soch od M. Chlupáče, R. Uhra, O. Zoubka nebo originál mobilní plastiky L. Novotného, je možné spatřit na výstavě.

Z výstavy Město nad městem v Národním muzeu: model experimentání bytové zástavby v Praze-Košířích z let 1973-75 (architekt Karel Prger - studio Gama)
Z výstavy Město nad městem v Národním muzeu: model experimentání bytové zástavby v Praze-Košířích z let 1973-75 (architekt Karel Prger - studio Gama)
Více fotek
  • Z výstavy Město nad městem v Národním muzeu: model experimentání bytové zástavby v Praze-Košířích z let 1973-75 (architekt Karel Prger - studio Gama) autor: Michal Kamaryt, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2352/235128.jpg
  • Budova bývalého Federálního shromáždění, dnes Národního muzea autor: Michal Kamaryt, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2352/235136.jpg
  • Sněmovní sál v budově bývalého Federálního shromáždění, dnes Národního muzea autor: Michal Kamaryt, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2352/235137.jpg