Vzniká stálé sídlo Knihovny Václava Havla

Praha - Knihovna Václava Havla by mohla konečně najít své stálé sídlo. Za tímto účelem byl vybrán objekt na Loretánském náměstí. Autor projektu, španělský architekt Ricardo Bofill, navrhl při zachování důležitých historických aspektů i moderní vestavbu, jež by měla z činžovního domu vytvořit ojedinělé architektonické dílo. Nejpodstatnější zásah se dotkne dvora, který bude zastřešen. Vznikne tak dvorana, která se bude využívat pro přednášky, konference, výstavy a jiné kulturní podniky. Knihovna by měla být otevřena do dvou let. Realizaci ale zatím brání spor s posledním obyvatelem domu.

„Dům je památkově chráněn, takže projekt se musel vypořádat s mnohými omezeními. Ale dá se říct, že to je pro architekty velká výzva. Architekt Bofill se tohoto úkolu zhostil velmi dobře. Dům byl původně renesanční, ale později prošel barokními, klasicistními přestavbami a podepsalo se na něm i 20. století. Tato zatím poslední úprava by měla budovu opět posunout dál a udělat z ní zase živou budovu,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 architekt Marek Tichý z architektonické kanceláře TaK. Ta přestavbu paláce U Drahomířina sloupu pro potřeby knihovny připravuje spolu s architektem Ricardem Bofillem za sponzorské peníze Zdeňka Bakaly.

Havel: Nejde o můj pomníček

Video Reportáž Petra Viziny
video

Reportáž Petra Viziny

Václav Havel, jehož práce a poznámky i materiály o něm instituce shromažďuje, prohlásil, že prostřednictvím těchto archiválií by se mělo podařit „zpřítomnit“ historii posledního půlstoletí českých dějin. Zdůraznil, že cílem knihovny není budovat jemu osobně pomníček, ale snaha o vznik „ohniska duchovního, společenského i literárního života pražského“. V prostorách paláce by se měly konat výstavy, koncerty či veřejné diskuse.

Návrh náplně práce Knihovny Václava Havla podle něj „zužuje i rozšiřuje“ koncept amerických prezidentských knihoven. Ty se v první řadě snaží archivovat kroky jednotlivých prezidentů za jejich funkční období. Havel sám ale připomněl, že důležité dokumenty z této etapy jeho života shromažďuje Kancelář prezidenta republiky a Archiv Pražského hradu.

„Já byl prezident 13 let, ale je mi 75. To znamená, že jsem leccos napsal bez souvislosti s tím úřadem a to nebudeme tajit a zahazovat,“ podotkl Havel. Připomněl, že sice vyšly jeho osmisvazkové spisy, ale za život prý napsal asi padesátkrát více materiálů. Havel předpokládá, že většina dokumentů, které budou v knihovně k dispozici, budou kvalitní kopie. Návštěvníky knihovny by mohla zajímat například jeho korespondence s básníky Vladimírem Holanem či Jaroslavem Seifertem.

Dům čp. 108 U Drahomířina sloupu na Loretánském náměstí

je dvoupatrový renesanční objekt s palácovou dispozicí středověkého původu, soustředěný kolem mírně lichoběžníkového dvora, upravovaný v pozdním baroku a v klasicismu. Další úpravy proběhly v letech 1925-28. Dům získal své pojmenování podle tzv. Kamenného sloupu Drahomířina, který až do roku 1788, kdy byl stržen a rozřezán, stál v prostoru před domem. Na sloupu bylo stručně vypsáno, jaká událost se tady údajně odehrála. Legenda praví, že zde země pozřela kněžnu Drahomíru i s vozem a koňmi, neboť proklela křesťany.

0

Majitelem domu byli Černínové a později František Josef hrabě Šlik. V novodobých dějinách domu zde bydlela Hana Benešová, manželka prezidenta Edvarda Beneše. Po smrti jejího manžela jí byl přidělen slušný důchod a ponechán reprezentativní byt s třípatrovou věží a rozlehlou terasou s nádhernou vyhlídkou na Prahu v zadním traktu domu.

0

V loňském roce dům koupil miliardář Zdeněk Bakala už za účelem vybudovat zde stálé sídlo Knihovny Václava Havla.

Knihovna Václava Havla

byla založena po vzoru prezidentských knihoven v USA a je jedinou institucí svého druhu v Evropě. Slouží k dokumentaci, výzkumu a propagaci života, díla a myšlenek Václava Havla: dramatika, bojovníka za svobodu, organizátora české a středoevropské nezávislé kultury, vězně svědomí, vůdce sametové revoluce roku 1989, československého a českého prezidenta, „českého mýtu“ a jedné ze světových morálních autorit 20. století.

Knihovna i knihy vydává, pořádájí se zde výstavy, organizují debaty, kolokvia a menší konference – s cílem mapovat život a dobu Václava Havla, jeho rodiny a lidí, kteří se pohybovali v jeho blízkosti. Středním školám nabízí edukativní programy, na kterých se můžou studenti blíže seznámit s havlovskou látkou, ale také s dobou nesvobody před listopadem 1989.

Knihovna má háček: obyvatele domu

Knihovna Václava Havla jako instituce existuje od roku 2004, dosud však nedisponuje vlastním sídlem. Z paláce na Loretánském náměstí si bude Havlova knihovna podle slov Zdeňka Bakaly pronajímat zhruba třetinu rekonstruované budovy. V dalších částech paláce by mohla být Havlova kancelář, ale i sídla některých nevládních organizací. Náklady na přestavbu paláce, ke které už dali rámcový souhlas památkáři, odhadl Bakala na přibližně 200 milionů korun, je ale připraven zaplatit i více.

Architekti odhadují, že knihovna by mohla být otevřena do dvou let, začátku přestavby ale brání spor s posledním obyvatelem domu, Bohumilem Vejtasou. „Snažili jsme se jakýmkoli způsobem dohodnout. Bohužel, k dohodě to nespěje,“ uvedl k současné situaci Bakalův mediální zástupce Pavel Kočiš. „Nesoudím se a soudit se nechci. Nestojím o žádné komplikace,“ upozorňuje Vejtasa, „já tady chci dožít.“