Vizinoviny: Ztráty a nálezy

První máj, lásky čas. Dnešní hudební Vizinoviny jako ryze osobní výběr v očekávání prvního máje. Sérii písniček o lásce začněme hudební aktualitou: Anglická pěnice Kate Bushová chystá na 16. května nové album! Důležitost zprávy podtrhněme faktem, že to poslední vyšlo před pěti lety a po velmi dlouhé přestávce. Zástupci vydavatelství EMI tehdy sedávali u stolu v její venkovské usedlosti a opatrně se vyptávali, jak je s deskou daleko. Výsledek byl vynikající, dodnes si z dvojalba Aerial pamatuju témata ženy v domácnosti, jejíž prioritou v kariéře je hlavně role maminky. A slogan „v pračce prádlo pleská“.

Tentokrát je Kate Bushová v roli režisérky hudební verze vlastní minulosti – nová deska se jmenuje Director’s Cut, jako ta předchozí vznikla u zpěvačky doma a obsahuje nové verze písní z proslulých desek Sensual World (1989) a Red Shoes (1993). Proč by vaši minulost měli vykládat jiní, když si ji sami pamatujete nejlíp?

Čtenáři mi snad prominou zjednodušení, ostatně Vizinoviny jich bývají plné. Tak tedy: Brooklynské trio Beastie Boys, spolek tří mazaných hochů ze židovských rodin, ve svých počátcích vzalo černošský rap a naplnilo hip hop okouzlující hrou s hudebními odkazy. Hudební badatelé by mohli přispět dlouhou tirádou na téma historického spojení černošských hudebníků a jejich v USA tradičně nejbližších spolupracovníků, zhusta potomků židovských exulantů před pogromy v Evropě. Nedávno jsme si ve Vizinovinách hráli klip vynikajícího SoCalleda, který tuhle tradici zosobňuje v nejmladší generaci. Beastie Boys (jak vtipný název pro tři prošedivělé gentlemany!) jsou v tomto ohledu „zavedenou firmou“. Novou desku Hot Sauce Committee Part Two si v celku můžete poslechnout zde.

Trocha futurismu z historie Beastie Boys je k vidění tady:

Nyní zpět k prvnímu máji a líbání pod šeříky (Erik, slovenský kameraman ČT mi dnes při natáčení připomněl jejich půvabný slovenský název „orgován“). Na počest toho keře a slovenštiny krátká odbočka k písni fenomenálního Deža Ursinyho, kde se šeřík/orgován objeví v textu.

Nuže, čas pro SKUTEČNOU milostnou píseň k prvnímu máji! Co je ta opravdová milostná píseň, na to se názory samozřejmě liší posluchač od posluchače a Vizinoviny budou vděčné za vaše tipy v diskuzi pod článkem. Nick Cave například tvrdí (a dokazuje to svými vzory, jako je biblický žalmista David a z novější doby Dylan nebo Cohen), že opravdová milostná píseň v sobě má, kromě radosti a touhy, nekonečný pocit smutku. Dovolím si nabídnout dvě k diskuzi. Ta první je vzkazem od ženy, která odchází: Nechávám ti tu snubní prstýnek. A hlavně – nekuř v posteli. Není to opravdový videoklip, ale zato skutečná Nina Simone.

Tím pocitem milostného smutku je pro Nicka Cavea z dobrých důvodů portugalské slovo saudade, s kterým ženy vyhlížely své muže, plující kdesi po moři. Takový měla v hlase Lhasa de Sela, americko-mexická zpěvačka, která zemřela příliš mladá loni prvního ledna.

Jak to říkal Cave? Že je každá milostná písnička zároveň smutná? Dnešní Vizinoviny končí klipem české kapely Sporto. V určitých kruzích dokonce módní, ale Vizinoviny na módu moc neužije. Spíš řekněme, že Sportu, které právě zaniklo, vděčí pisatel Vizinovin za názorový oblouk, jaké neopíše moc často. V počátcích se nad Sporto leda tak ušklíbl a na konci je fanouškem. Sporto končí kvůli smrti svého basisty Dády. Po kapele zůstává pisateli bílý vinyl a respekt.

Vizinoviny končíme prvomájově, bez agitací proti neonacistickému pochodu v Brně. Jak se to říká už od 18. století? „Patriotismus je posledním útočištěm všemožných hajzlíků?“ Samuel Johnson promine, jestli ho necitujeme přesně. Rozumíte mi, že ano?