Recenze: Cesta za horizont

Praha – Do českých kin vstupuje snímek mladého švýcarsko-rumunského režiséra Alexandre Iordachesca „Cesta za horizont“ v hlavní roli s Guillaumem Depardieu, synem Gérarda Depardieu. Pro Guillauma, považovaného za velký herecký talent (několikrát byl mimo jiné nominován na cenu César), to byla bohužel poslední role před jeho předčasným úmrtím v roce 2008. Snímek, který se pohybuje na hraně sci-fi, dramatu a thrilleru na téma života, smrti a nesmrtelnosti, byl v předpremiéře uveden loni na 13. Festivalu francouzského filmu.

Příběh hlavního hrdiny v náznaku odkazuje na osud jeho představitele: Jonathan Vogel (Guillaume Depardieu) by rád vrátil čas a nehodu, která mu způsobila ochrnutí a zničila život. Když se dozví, že Stivlas Karr (Carlo Brandt), světoznámý profesor a genetik, vyvinul genovou terapii pro regeneraci lidského těla, domluví si s ním schůzku kvůli klinickým vyšetřením. Léčba ale nevychází podle plánu profesora Karra a vede k neočekávaným výsledkům. Zajímavostí filmu je, že hudbu složila švýcarská kapela The Young Gods a vedle Depardieu se v hlavní ženské roli představila Alysson Paradis, sestra slavnější Vanessy Paradis.

„Jádro příběhu vzniklo až díky setkání s Guillaumem Depardieu.  Měl podobné filozofické obavy (uvědomoval si politiku biotechnologie a její snahy redukce života na objekt, kterým lze manipulovat) a obavy o existenci (lékařská věda pomáhá, ale i ničí), chtěl říct věci, které s tím vším rezonovaly,“ říká režisér,Alexandre Iordachescu.

Film si po celou délku trvání drží zvláštní atmosféru, kterou vytváří jak bílá scéna interiérů v kontrastu se svěží venkovní zelenou, tak zvláštní scénosled. Jednotlivé scény režisér pojednává především obrazově s minimem dialogu, kdy změny a zvraty se dějí náhle, bez zbytečného psychologizování. Sledování příběhu o zneužívání naděje a hazardování se životem pod pláštíkem vědy, si žádá aktivního diváka, který si dost věcí musí doplnit sám anebo alespoň připustit, že to zkrátka tak je. Například vývoj vztahu mezi Jonathanem Voglem a dcerou profesora je náhlý a intenzivní. Nejenom, že ona jako jediná má pochybnosti o celé experimentální léčbě, ještě k tomu se jaksi automaticky stane, že mezi těmito dvěma jedinci vznikne silné citové pouto.

Zřejmě nejproblematičtější na filmu je to, že celek osciluje mezi klasickým thrillerem a psychologickou sondou do duše člověka v krizové situaci. Vše ještě podtrženo francouzskou poetikou vyprávění – dlouhé a výmluvné pohledy, nevyřčené motivace a jakási nezvratná poddajnost postav. Vzniklo něco mezi francouzským U konce s dechem a americkou Smrtící léčbou. Ale především díky výkonu Guillauma Depardieua a díky tomu, že stále kdesi visí jeho osobní tragický příběh, se děj filmu stává uvěřitelný a tím pádem je i působivý.

Režisér Alexander Iordachescu

Narodil se v roce 1974 v Bukurešti v Rumunsku. Od roku 1989 žije ve Švýcarsku. Vystudoval v Ženevě školu uměleckého designu, 1991-1993 školu hudebních technologií v Ženevě. Podílel se na různých instalacích, show a performance. Dále vystudoval Školu vizuálních umění, kombinovaný obor Média a video.  V roce 2005 spoluzaložil produkční společnost Elefant Films. Filmografie: 2009 The Way Beyond (aka L’enfance d’Icare) / 2005 Andrea’s Tram (aka Le tramway d’Andréa), short film / 2003 Les démolisseurs, short film / 1998 Le jardin des autres roses, short film / 1996 Ordre-Chaos, experimental film

Guillaume Depardieu (1971 – 2008)

0V roce 1992 ho objevil Alain Corneau ve filmu VŠECHNA JITRA SVĚTA, kvůli kterému se naučil hrát na violu da gamba. V roce 1996 získal Ceasara za film LES APPRENTIS v kategorii „Nejlepší mužská filmová naděje“. V roce 1999 byl Guillaume oceněn v kategorii Nejlepší herec na mezinárodním filmovém festivalu ve španělském Giónu za film POLA X (1999). Na svém kontě má celou řadu filmů a seriálů: např. čtyřdílné série HRABĚ MONTE CRISTO (1998) a BÍDNÍCI (2000), drama ÚNOSCE (2002), následovaly další historické série NAPOLEON (2002) a PROKLETÍ KRÁLOVÉ (2005), adaptace Balzacova románu NESAHEJTE NA SEKERU (Vévodkyně z Langeais) (2007).

V roce 2003 lékaři museli Guillaumovi amputovat pravou nohu. Nemohl už snášet bolesti, které mu působila infekce v důsledku sedmnácti operací, jež podstoupil po nehodě na motocyklu v roce 1995. Zemřel nečekaně 13. října 2008 v nemocnici na následky akutního zápalu plic virového původu.

Distribuční síť EuCiGo

„Cestou za horizont“ zahajuje svoji činnost v České republice nová distribuční síť EuCiGo (European Cinema Group Of Distributors). „Tento snímek je jedním z příkladů kvalitních evropských filmů, které budeme v síti EuCiGo distribuovat“, říká Richard Němec z distribuční společnosti Verbascum Imago, místní člen sítě, která sdružuje zakládající členy - producenty a distributory z deseti evropských zemí. V průběhu roku 2011 budou pod její hlavičkou uvedeny do českých kin i další filmy, například předposlední film s Guillaumem Depardieu „Au Voleur“ režisérky Sarah Leonor, švédský film „Slečna Kicki“ režiséra Hakon Liu, který byl úspěšně uveden na MFF Karlovy Vary a festivalu Mezipatra, dále švédský psychothriller „Corridor“ s výborným Peterem Stormarem a další.

Cesta za horizont
Cesta za horizont
Více fotek
  • Cesta za horizont zdroj: Verbascum Imago http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2518/251759.jpg
  • Guillaume Depardieu autor: AP Photo/Michael Sohn, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/466/46533.jpg