Benedek Fliegauf: Východoevropští filmaři jsou příbuzní

Praha – Hostem osmého Fresh Film Festu, který ve středu 24. srpna zahájil americký film Blue Valentine, je mimo jiných maďarský režisér Benedek Fliegauf. Na festivalu zaměřeném na debuty není náhodou, už jeho první celovečerní film byl velmi úspěšný. V českých kinech se nyní promítá Fliegaufův zatím poslední režisérský počin – příběh osudové lásky z blízké budoucnosti Lůno.

Fliegauf nikdy nestudoval filmovou školu, nevzali ho na studium paradoxně kvůli tomu, že už dostatečné zkušenosti měl. Pracoval totiž jako asistent režie v televizi a postupně začal sám režírovat, psát scénáře a pracovat se zvukem, který mívá v jeho filmech rovnocennou roli s obrazem.

Diváky i kritiky zaujal už svých celovečerním debutem Houština (Forest, 2003), získal několik cen na Berlinale. Bez ocenění nezůstaly ani další Fliegaufovy snímky – Dealer (2004) nebo Mléčná dráha (2007). Některé z nich uvádí FFF v rámci režisérovy retrospektivy. „Pro mě je obestřen tajemstvím,“ říká o svém úspěchu Benedek, i proto recept pro mladé filmaře nemá. „Pracoval jsem tvrdě na dosažení svých snů. Bavil jsem se s mnoha lidmi, kteří se nacházeli na stejné startovní pozici jako já, asi neměli takové štěstí.“

Přitom, alespoň v rámci východoevropské kinematografie, si uvědomuje určitou podobnost filmů: „Když například někde na festivalu dají nás, mladé východoevropské režiséry, do jedné sekce a my vidíme navzájem své filmy, zjišťujeme, že jsme si něčím příbuzní. Ale protože jsem členem tohoto klubu, nedokážu přesně posoudit čím.“

Na Fresh Film Festu zasedá Fliegauf v porotě soutěže prvních druhých celovečerních filmů Fresh Generation. Podle organizátorů se polští nebo právě maďarští filmaři nebojí ve svých dílech kritizovat a nenechají se tak omezovat producenty, na rozdíl od českých, kteří „vzdorují“ (vzdor je doprovodným tématem osmého ročníku) mnohem méně. Fliegauf připouští, že to tomu tak možná opravdu je, na druhou stranu kritičnost zřejmě maďarské diváky neláká. „Co víme v Maďarsku o českém filmovém průmyslu, je to, že Češi chodí do kina na české filmy. U nás to tak není,“ poznamenal.

Třeba se přesto bude dařit jeho dalšímu snímku, který právě natáčí podle vlastního scénáře. Crows Fly zpracovává citlivé společenské téma, v něčem podobné Cigánovi slovenského režiséra Martina Šulíka – stejně jako on natáčí Fliegauf s neprofesionálními herci příběh romské rodiny na maďarském venkově, která čelí opakovaným rasistickým útokům.