Masné krámy nabídnou Adolfa Loose

Plzeň - Obsáhlé dílo jednoho z nejvýraznějších mistrů moderní architektury Adolfa Loose vzniklé v období od roku 1890 do roku 1933 v českých zemích představuje nová výstava v plzeňských Masných krámech. Součástí expozice jsou reprodukce vzácných archivních dokumentů, snímky Loosových staveb, unikátní fotografie interiérů, ale například i několik modelů objektů, mimo jiné slavné pražské Müllerovy vily. Expozice, jež je od počátku koncipována jako putovní, se do Plzně dostává z Londýna, kde vzbudila velký ohlas. Vůbec poprvé byla představena roku 2008 v Praze.

„Adolfu Loosovi chceme věnovat dvě výstavy, protože právě Plzeň patří mezi města, která se pyšní největším počtem interiérových realizací od tohoto autora. První se týká jeho díla v českých zemích obecně a bude v Masných krámech až do 8. ledna, druhou zahájíme 8. listopadu a zaměří se na zkoumání Loosových vazeb k Plzni,“ upřesnil Roman Musil, ředitel Západočeské galerie.

Výstava v Masných krámech, kterou galerie pořádá ve spolupráci s Muzeem hlavního města Prahy, představuje chronologicky Loosovy projekty a návrhy. Součástí jsou i ty, které se v důsledku rozhodnutí investorů uskutečnily pod vedením jiných stavitelů nebo architektů. „Zastoupeny jsou rovněž projekty, u nichž je Loosovo autorství nepotvrzené,“ uvedla autorka výstavy Maria Szadkowska.

Adolf Loos / Dílo v českých zemích
Zdroj: Západočeská galerie v Plzni

Návštěvníci se dozvědí o realizovaných, ale i o nerealizovaných projektech Loose, jenž patří mezi nejvýznamnější osobnosti architektonické moderny, tedy po bok Franka L. Wrighta, Le Corbusiera a Miese van der Rohe. „Expozici doplňuje i několik kusů nábytku z vybavení rodinného domu Jana Brummela v Plzni. Z modelů je kromě Müllerovy vily představena i vila Viktora Bauera v Hrušovanech u Brna a vila Konstandt v Olomouci,“ doplnila kurátorka Petra Kočová.

Shromažďování informací pro výstavu, jež byla poprvé uvedena před třemi lety v Praze, začalo už v roce 2002. Tým odborníků navštívil téměř všechny Loosovy realizace v ČR. „Přitom se ukázalo, že stupeň jejich poničení je značný, minimálně pět bylo zničeno. V Plzni zcela zmizely interiéry, o jejichž dochování a stavu ještě v 70. letech 20. století svědčí inventární karty a fotodokumentace zpracovaná v letech 1967-1968,“ uvedla Szadkowska.

V Plzni Loos vytvořil asi deset bytových interiérů

Asi deset bytových interiérů vytvořil Loos v Plzni na konci prvního a poté na konci třetího desetiletí 20. století. Šest z nich je v různém rozsahu zachováno dosud. Neexistují už ale interiéry bytu Viléma Hirsche v Plachého ulici, ordinace zubního lékaře Samuela Teichnera na náměstí Republiky, bytu Josefa Eisnera v Šafaříkových sadech ani Huga Naschauera v Husově ulici. „V Karlových Varech byl zcela odstraněn interiér jídelny a vstupní haly hotelu Esplanade. Z pozoruhodné a zcela unikátní kolonie dělnických domků v Náchodě-Babí zůstal v poměrně akceptovatelné stavu pouze poslední domek,“ dodala autorka výstavy.

Podle Musila je Loos aktuálním tématem i z pohledu Plzně jako Evropského hlavního města kultury 2015. Město jedná s krajem o možném zrekonstruování některých dochovaných Loosových interiérů, což by umožnilo jejich zpřístupnění veřejnosti.

Adolf Loos (1870–1933) byl jedním z nejvýraznějších mistrů moderní architektury. Na přelomu století svou kritikou současné kultury „literárně“ zboural zastaralé stavby historismu. Jeho životní styl, svobodný a přijímající podněty z celého světa, neustále překvapoval svými názory bigotní vídeňskou společnost té doby.