Rudá muzea už nemusíme vidět rudě

Praha - Výstava Rudá muzea je název nového výstavního projektu Národního muzea a Moravského zemského muzea, který byl otevřen v Národním památníku na pražském Vítkově. Věnuje se působení komunistické ideologie na československá muzea v letech 1948 až 1989 a způsobu, jakým se odrážela v jejich činnosti. Expozice potrvá do dubna příštího roku.

„Výstava je hlavním výstupem tříletého projektu, který se touto problematikou zabývá. Patří mezi první prezentační projekty, které se věnují reflexi období 1948-1989 v českém muzejnictví a kultuře obecně,“ řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš a dodal, že Národní muzeum považuje za svou povinnost věnovat se i těm méně příjemným obdobím a tématům z tuzemské historie.

Rudá muzea v úvodní části expozice vysvětlují obecné fungování československých muzeí a jejich roli ve společnosti, zabývají se také komunistickými rituály, symboly a dobovou rétorikou. Výstava ukazuje nejen jejich ideologické a výchovné působení, ale také pozitivní role muzeí při uchovávání dokladů dějin 20. století nepoznamenaných ideologií. Prezentuje například i dokumentace výstavby socialismu nebo revolučních proměn venkova.

Video Rozhovor s komisařem výstavy Markem Junkem
video

Rozhovor s komisařem výstavy Markem Junkem

„Vybrali jsme předměty z těch významnějších muzeí v rámci České republiky. Návštěvníci si mohou prohlédnout třeba model amerického tanku Sherman, který darovali plzeňští učňové prezidentovi Klementu Gottwaldovi. Jenomže Plzeň osvobodili Američané, a tak učni neznali sovětské tanky. Takže Klementu Gottwaldovi poslali tank míru, což je americký Sherman. Když ho Klement Gottwald dostal, tak tank okamžitě zamířil do depozitáře v muzeu,“ uvedl autor výstavy Marek Junek.

Výstava Rudá muzea v Památníku na Vítkově (prosinec 2011/duben 2012)
Zdroj: ČT24

Dále mohou návštěvníci spatřit například dřevěné skříňky vyrobené prezidentem Gottwaldem nebo předměty vztahující se ke Zdeňku Fierlingerovi. Součástí expozice je i například stůl a telefonní ústředna, které patřily kladenské redakci komunistických novin Svoboda a právě zde seděl a ústřednu používal pozdější prezident Antonín Zápotocký.