Praha – Filmoví a televizní režiséři využijí čas od času potenciál svého seriálu k celovečernímu sestřihu. Jindy je tomu zase přesně naopak. Film je rozkouskován na několik menších částí. Úspěch seriálu se navíc může stát jakýmsi základem pro vznik samostatných snímků. Divák však může být na jedné či druhé straně ochuzen a hlavně zmaten…
Chobotnice z II. patra a další - seriál, nebo film?
V seriálech, resp. sestříhaných filmech z nich, se přímo vyžíval režisér Jindřich Polák. O Panu Tau už jsem tu psal, zapomenout však nelze ani na jeho další dětské počiny. Tím prvním z nich je Lucie, postrach ulice, resp. druhý díl …a zase ta Lucie!. Zkušený režisér na to šel za scenáristického přispění parťáka Oty Hofmana od lesa. Po fenomenálním úspěchu muže s buřinkou totiž na zakázku pro německou televizi natočil na přelomu 70. a 80. let nejdříve šestidílný seriál, jejž o čtyři roky později sestříhal do dvoudílného snímku pro kinosály.
Média nešetřila chválou. „Pan Tau, který do dětského televizního světa vnesl magii a poezii, realitu i absurditu, dostal nového nástupce,“ napsal po premiéře časopis Fernsehen. Nebylo se čemu divit. V Lucii bylo dost vtipných scén (sled přicházejících opravářů) a hlášky, z nichž mnozí citují dodnes („Jsem královna všech moří!“). Polák musel natočit dvě verze – německou i českou. To je dobře vidět na nápisu v koupelně Ich wa(h)r hier, Fantomas (Byl jsem tady, Fantomas).
Lucie, postrach ulice
O šest let později následovaly čtyřdílné Chobotnice z II. patra (stejně tak se jmenoval i sestříhaný film, druhá část měla název Veselé Vánoce přejí Chobotnice). Dílo, jímž prostupuje melancholický nádech, se zase neslo na vlně úspěšnosti Lucie. Ostatně hlavní představitelka Žaneta Fuchsová zůstala, hmota chobotniček zase připomínala formelu Fridrich und Fridrich 'seklou' z německého obchoďáku.
Seriál se však posunul do ještě větší rodinné roviny. Jen si vzpomeňte na známou pasáž dělení majetku („Všechno půl!“), čekání u rozvodového soudu, bytové sondáže Ondřeje Havelky nebo klavírní námluvy bolševického ředitele Národního divadla Přemysla Kočího. Dvě části měla i celovečerní verze osmidílného seriálu Kačenka a strašidla. Polák se skrze něj vrátil ke klasickým čárám. Strašidla s Helenou Vítovskou v hlavní roli však už jen stěží dosahovala slávy svých předchůdců, na čemž měla největší podíl slabší dějová kostra.
V 90. letech se o pomyslné pohádkové slovo přihlásil král pitvoření Zdeněk Troška. Jeho snímek O princezně Jasněnce a létajícím ševci sice měl premiéru v roce 1987, naprostou oblibu dětských diváků si však získal až Princeznou ze mlejna o sedm let později. Zatímco první díl byl co do stavby dějové linky snesitelný, na druhý se v podstatě nedalo bez ironických úšklebků podívat.
Mohlo za to hlavně přitvrzení v podbízivosti, kdy se na půdorysu rádobypohádkového příběhu odehrává něco mezi Komandem a Kameňákem. Oba díly si Troška zvolil i pro rozstříhání do seriálu. Stejně tak o něco později učinil také s 'revoluční' pohádkou (pamatujete na 3D draka?) Z pekla štěstí.
Zdivočelá země I
Ale nejen z pohádek jsou seriály živy, což dokazuje třeba dobrodružná sedmidílná komedie Ať žijí rytíři režiséra Karla Janáka, jehož filmová verze šla do kin. Přesně naopak tomu bylo u jeho dalšího počinu, komedie Snowboarďáci, kterou rozstříhal do třídílného seriálu. Filmové verze výpravného seriálu se dočkal poměrně neprávem přehlížený Útěk do Budína.
Na obrazovce České televize se objevil i jeden z nejlepších seriálů uplynulé dekády – Zdivočelá země. Příběhy bojového letce Antonína Maděry mají za sebou pod taktovkou Hynka Bočana už tři série, čtvrtá bude mít premiéru na podzim tohoto roku. Sestřih první řady seriálu z roku 1997 se objevil také v kinech.
30 případů majora Zemana
Tam bude mít už příští měsíc premiéru snímek Okresní přebor: Polední zápas Pepika Hnátka. Jedná se o samostatnou kategorii, protože snímek vznikl na základě úspěchu populárního seriálu o vesnickém fotbalu. Na podobném principu se zrodily i čtyři celovečeráky Jiřího Sequense s Jaroslavem Marvanem v hlavní roli (Pěnička a Paraplíčko, Partie krásného dragouna, Smrt černého krále, Vražda v hotelu Excelsior). Reflektovaly oblibu seriálu Hříšní lidé města pražského. Stejný režisér si pak sestříhal i dva díly ze svých 30 případů majora Zemana. Vznikl tak snímek Rukojmí v Bella Vista.