Odzvonilo Andělům?

Praha – Členové Akademie populární hudby pojedenadvacáté rozhodovali o vítězích Cen Anděl. To vzbudilo kromě napjatého očekávání nominovaných interpretů a hudebníků a jejich fanoušků opět také diskusi, jaký má toto ocenění vlastně význam. Letos totiž vznikly nezávisle na sobě dvě nové hudební ceny, které se vůči Andělům vymezují.

Až do jejich vzniku existovaly v České republice hudební ceny udělované na základě popularity mezi posluchači, jako jsou Český slavík, Žebřík či Ceny televize Óčko, a Ceny Anděl vyhlašované na základě hlasování členů Akademie populární hudby. Někteří hudební publicisté mají za to, že Ceny Anděl reprezentují „vydavatelské lobby“.

„V posledních letech hudební průmysl a mainstream prošel mnoha změnami a české mainstreamové ceny na tyto proměny nedokáží reagovat. V tuto chvíli jsou to především výroční slavnosti hudebního průmyslu, které se profilují jako marketingová akce nahrávacího průmyslu, především velkých vydavatelství, a mnohem méně odrážejí živý pohyb, který tu v hudbě je,“ tvrdí například hudební publicista Pavel Klusák. „Vítězové jsou naprosto jasní a jsou dáni počtem prodaných desek. Ne tím, že se bude říkat, že to má zároveň kulturní hodnotu, to je velmi matoucí,“ domnívá se.

Na Nové scéně Národního divadla v Praze byly 19. ledna vyhlášeny výsledky prvního ročníku hudební ceny Apollo za rok 2011.
Zdroj: ČTK
Autor: Vít Šimánek

„Průřez populární hudbou je dostatečný,“ nesouhlasí s ním ředitel Cen Anděl Lešek Wronka. „Akademie, která je zhruba devadesátičlenná, se snaží nacházet to nejzajímavější, co v mainstreamu, tedy ve středním proudu, je. A ten je třeba oddělit od alternativních cen, Andělé koneckonců mají i žánrové ceny,“ nepovažuje kritiku Andělů za zcela spravedlivou ani hudební publicista Jaroslav Špulák, mimochodem člen Akademie populární hudby i poroty jednoho z nových ocenění Apollo.

Jejich zakladatelé se domnívají, že v Česku nejsou ceny, které by měly vypovídající hodnotu a které by někdo bral vážně. Prestiž jim chce dodat i Vinyla, druhé ocenění, které se snaží tvořit alternativu k akademickým Andělům. Apollo se podobně jako britská Mercury Prize zaměřuje na vyzdvihnutí nejlepšího tuzemského alba uplynulého roku.

Zatímco o Andělech rozhoduje přes 90 akademiků z řad hudebních publicistů, prodejců či pořadatelů největších festivalů, poroty nových cen mají členů podstatně méně – vítěze Apollo vybírá deset porotců, Vinyly sedmnáct. Vinyla se bude poprvé udělovat v sobotu 10. března, Apollo už svého vítěze zná – je jím rapper Bonus s deskou Náměstí Míru.

Lešek Wronka vznik nových hudebních ocenění nepovažuje za signál pro obměnu Andělů. „Samozřejmě ceny budou vznikat, já jim přeju jenom, aby vydržely jednadvacet let,“ poznamenal ke „konkurenci“. „Obě jsou záslužné, ale pozici Andělů by neměly ohrozit, o to jim ani nejde,“ domnívá se navíc Jaroslav Špulák, že změnit dlouholeté ocenění není cílem těch nových.

Video Rozhovor s Leškem Wronkou a Pavlem Klusákem
video

Rozhovor s Leškem Wronkou a Pavlem Klusákem

Jedno se zaměřuje na alba, druhé na alternativní scénu, nicméně i tak je podle Špuláka škoda, že hudební publicisté a kritici se nejsou schopni dohodnout na podpoře jedné ceny. „Z mého pohledu je to Anděl, koneckonců má i žánrové ceny,“ připomenul opět.

A ocenění akademiků své opodstatnění podle něho má. „Anděl je dnes především prestižní ocenění. Samozřejmě také na interprety upozorní, zvláště na ty, kteří jsou oceněni poprvé. Takže je to zviditelnění anebo svým způsobem potvrzení pozice, kterou interpret má,“ domnívá se.