Ctěme právo autora na odměnu

Praha - Není rozdíl mezi zedníkem, který postaví dům a spisovatelem, který napíše knihu. Oba si zaslouží odměnu za vykonanou práci. To jsou slova Jiřího Frause, ředitele Nakladatelství Fraus, která zazněla na půdě Národní knihovny v Praze v rámci panelové diskuze na téma Knižní pirátství – nebezpečí pro literaturu nebo její šance? Všichni diskutující se v závěru diskuze shodli a současně vyjádřili naději, že časem snad vznikne prodejna elektronických knih, které budou cenově přijatelné pro všechny, a lidé tak dají přednost legální distribuci knih před volným stahováním.

O budoucnosti knižního průmyslu diskutovali také nakladatel e-knih Pavel Koutský, prodejce elektronických knih Jiří Vlček, ředitel divadelní a literární agentury Dilia Jiří Srstka, spisovatelka fantasy románů Petra Neomillnerová, ale i samotný zastánce volného šíření dat po internetu - „pirát“ Pavel Císař. Web ČT24 diskusi zprostředkoval v přímém přenosu v rámci cyklu Kultura on-line.


Digitální revoluce - hlavní viník nebo přirozený vývoj?

Pirátství je téma zejména posledních měsíců, a to především v souvislosti s kontroverzní mezinárodní obchodní dohodou ACTA. Samotný problém tzv. neoprávněného manipulování s autorskými právy je tu ale už několik desítek let. Právě knižní pirátství je spolu s neoprávněným šířením počítačových programů nejstarším druhem „digitálního zločinu“ vůbec. Jeho počátky sahají do doby před 40 lety, hlavní rozvoj však začal v 80. letech s nástupem osobních počítačů. V dnešní době totiž většina textů buď vzniká, nebo je v nějaké fázi počítačem zpracovávána, což výrazně usnadňuje jejich další šíření.

Okruh uniklých textů byl zpočátku velmi úzký a týkal se zejména nedostatkové odborné literatury. Postupem času však nabíral větších rozměrů a v dnešní fázi už praticky zahrnuje veškerou literaturu včetně „červené knihovny“. Digitální revoluce a rozvoj scannerů celý proces jen umocnily. Druhá vlna pak přišla s šířením programů pro rozpoznávání textů – tzv. OCR systémů. Daným titulům již nic nebrání v distribuci napříč celou planetou. Lidé tak v plné míře využívají možnosti nového tisíciletí, tak jako v 15. století využívali Gutenbergův knihtisk. 

Poptávka vyvolává nabídku

V 80. a 90. letech se hojně kopírovaly magnetické audiokazety především kvůli jejich nedostatku na tehdejším trhu. Dá se říci, že příčina dnešního nelegálního kopírování zůstává stejná - v ČR je zhruba 100 000 majitelů elektronických čteček knih, problém ovšem je v absenci legálních knižních zdrojů. Podobný problém zažívali v nedávných letech i majitelé revolučních mp3 přehrávačů, kdy nebyla možnost získat mp3 skladby legální cestou. Dle známého mechanismu fungování trhu poptávka vyvolává nabídku - naskýtá se tedy prostor pro nelegální pirátství.

Agentura Dilia disponuje databází knih, která obsahuje na 46 869 slovesných titulů. Podle jejího ředitele Jiřího Strstky lze na serveru Uložto.cz stáhnout asi 10 procent z tohoto čísla. Dalším významnýcm zdrojem je server Xtrance, který v červenci 2011 obsahoval 13 155 knih. Distribučních serverů jsou ale tisíce a každým dnem počet titulů nabývá, není proto možné se konečného čísla dopracovat.

Fraus: Ctěme právo autora na odměnu

Podle Jiřího Frause, ředitele Nakladatelství Fraus, je autorské právo vlastnickým právem jako každé jiné, i přestože jde o vlastnictví nehmotné. Není prý rozdíl mezi zedníkem, který postaví dům a žádá si za to odpovídající odměnu a umělcem, jenž žádá totéž za svou vykonanou práci, byť intelektuální. Na odborných publikacích pracují desítky až stovky autorů, jejichž práce se musí zaplatit. Piráti jsou prý jednoduše zloději. Fraus doufá v polepšení nevyspělé české společnosti.

Jiří Fraus, ředitel Nakladatelství Fraus:

„Pokud někdo chce napsat knihu, vytvořit film, nahrát muziku a chce ji rozdávat zadarmo, tak má možnost.“


Napětí mezi piráty a autory, potažmo nakladateli, již dnes zmírňují tzv. gentlemanské dohody. Jejich záměr spočívá v tom, že nově vydaná kniha není nelegálně zveřejněna po dobu půl roku v elektronické verzi. Daný titul je tak prvních 6 měsíců možné v elektronické podobě pouze legálně zakoupit. Sama autorka fantasy románů Petra Neomillnerová potvrdila, že na spisovatele živícími se psaním knih na plný úvazek má pirátství neblahý dopad. „I já platím nájem nebo hradím dětem kroužky,“ dodala.

Role nakladatelství na knižním titulu

Poslední dobou se objevuje tvrzení, že by lidé raději za knihu platili přímo samotnému autorovi. Mezi čtenáři totiž převládá názor, že se s vydáním knihy vážou zbytečné výdaje pro nakladatele, které by u e-knih mohly odpadnout. Prodávala by se tak čistě autorská práce zpracovaná dále pouze korektory a editory bez ostatních výdajů na prodej tištěných knih.

Podle Jiřího Frause má ale i nakladatelství na výsledné knize velký podíl práce. Autor totiž prý odevzdává text plný překlepů, nelogických souvislostí, faktických chyb a je pak na nakladatelství, aby toto doladilo. Procenta ze zisku pro autora i nakladatele jsou pak čistě na smluvní dohodě mezi těmito dvěma subjekty.

Stahování je jako knihovna

Spory autorů s piráty jsou nicméně velice složité. Podle zástupce pirátů Pavla Císaře ještě fakt, že si knihu někdo stáhne, nemusí znamenat, že by si jí jinak koupil. Škody se tedy nelze dopočítat jednoduchým vzorcem: cena titulu x počet nelegálního stažení. Celou problematiku srovnává s knihovnickými výpůjčkami. V knihovnách si lidé určitý titul také pouze půjčí za účelem přečtení a neplatí za něj - jedná se tedy prý o podobným princip šíření děl jako na internetu. Člověk si knihu koupí pouze v případě, chce-li ji osobně vlastnit, nebo k ní mít neomezený přístup.

Císař také odmítá, že by stažení knihy bylo trestním právem definováno jako krádež. Jde prý pouze o „neoprávněné zasahování do autorských práv“. Navíc mnohdy může šíření knih po internetu napomáhat také legálnímu prodeji.

Řešení: e-knihy cenově přijatelné pro všechny

Hlavní překážkou, na které se diskutující shodli, je délka trvání autorských práv. V současné době je to 70 let od smrti autora. Všechna díla vytvořená od roku 1942 mají tedy svého majitele a je tak nemožné dílo volně distribuovat. V tom vidí problém i ředitel Nakladatelství Fraus.

Podle piráta Pavla Císaře bude elektronická čtečka knih do 10 let v každé domácnosti. Sám doufá, že časem vznikne prodejna elektronických knih, jež budou cenově přijatelné pro všechny a počet platících se tak navýší i o ty, kteří by si dražší papírovou knihu ani nekoupili.

Pavel Koutský, majitel prvního nakladatelství e-knih:

„Pokud je umožněno najít knihu nelegálně do 5 vteřin, měli bychom pracovat na tom, abychom ji legálně byli schopni nabídnout čtenářům během 3 vteřin. A přidat jim k tomu bonus tak, aby neměli potřebu hledat tu knihu a vystavovat se riziku, že kniha bude nekvalitní.“


I tak ovšem zůstává otázkou, zda má smysl koexistence legálních prodejců knih na internetu vedle úložišť, kde jsou tytéž tituly zdarma. Rozhodujícím faktorem tedy i nadále zůstane především dobrý pocit z koupě a podpora autora knihy.