Stát eviduje rekordního Kupku jako kulturní památku

Praha - Obraz Františka Kupky Tvar modré, který se v dubnu vydražil za rekordních 55,75 milionu korun, asi jeho zahraniční kupec nebude moci odvézt ze země. Přestože galerista, který jej dražil, má doklad od Národního památkového ústavu (NPÚ) o tom, že dílo památkou není, stejná instituce sdělila, že obraz za památku prohlášen je. Podle zákona takové dílo není možné trvale odvézt do zahraničí.

Tvar modré vznikl v roce 1913. Jeho majiteli Jindřichu Waldesovi jej v roce 1939 zabavili nacisté, později se dostal do Národní galerie v Praze. Ta jej v roce 1996 vrátila v restituci dědicům, kteří žijí v USA. Část Waldesovy sbírky český stát prohlásil kulturní památkou - bylo to například sedm děl Kupky, která v roce 1999 za 100 milionů stát koupil pro NG. Obraz Tvar modré patří mezi nejcennější díla Waldesovy sbírky, která stát nevykoupil.

Evidenci kulturních památek vede NPÚ. Vladimír Lekeš, jednatel společnosti, která obraz dražila, požádal v lednu NPÚ o sdělení, zda dílo památkou je, či nikoli. „Dle našich záznamů a dle Seznamu kulturních památek ČR není samostatně prohlášenou kulturní památkou ani jeden z Vámi uvedených předmětů,“ stojí ve vyjádření NPÚ. Úředníci dodali, že některé z předmětů mohou být zahrnuty do Waldesovy sbírky, „ale ani tak není nikde zmínka, že by byla tato sbírka, ačkoliv byla navržena, prohlášena kulturní památkou“. Ve čtvrtek ale mluvčí NPÚ Zdeňka Kalová na dotaz ČTK uvedla, že obraz v současné době je v evidenci jako movitá kulturní památka.

  • František Kupka / Tvar modré (detail)
    František Kupka / Tvar modré (detail) zdroj: ČT24
  • Kupkův obraz Tvar modré
    Kupkův obraz Tvar modré autor: Jaroslav Ožana, zdroj: ČTK

Odpověď Lekešovi poskytla pracovnice z odboru Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví NPÚ. „Osvědčení o tom, zda dílo je, či není památkou, vydává pouze Ústřední seznam kulturních památek, pouze jím vydaný dokument platí jako potvrzení,“ řekla mluvčí MK Markéta Ševčíková. V seznamu je také možno zjistit, že zástupce aukční síně už v roce 2005 požadoval o vyjmutí díla ze seznamu památek.

Galerie se před dražbou spolehla na lednové vyjádření NPÚ a počítala, že v případě prodeje obrazu zahraničnímu zájemci požádá o vývozní povolení, což ze zákona musí téměř u všech uměleckých děl. „Budeme požadovat vývozní povolení z mnoha důvodů - stát vlastní dostatečný počet kvalitních děl v NG, předkupní právo stát neuplatnil, jedná se o soukromý majetek a zanedbatelná není ani popularizace díla Františka Kupky v zahraničí, neboť majitel uvažuje obraz umístit v prestižní veřejné galerii,“ reagoval Lekeš.

František Kupka
František Kupka

Evidence movitých kulturních památek je nepřehledná. Poukazují na to i další galeristé. Pro ně i pro obchodníky s uměním je přitom tento aspekt uměleckého díla podstatný. Stát prohlašováním děl za památky omezuje trh s uměním, podle galeristů se prohlašování děje často jen účelově - úředníci se dílem začnou zabývat až ve chvíli, kdy se dozvědí, že se bude prodávat. Návrh na prohlášení díla kulturní památkou může podat kdokoli, ministerští úředníci mohou řízení zahájit i z vlastního podnětu.