Začíná retrospektiva Lordana Zafranoviče

Praha - Celovečerní drama Má je pomsta, které v roce 1995 vzniklo v produkci České televize, zahájí dnes retrospektivu filmů chorvatského režiséra a předního představitele takzvané černé vlny jugoslávského filmu Lordana Zafranoviče. Přehlídka se koná v pražském kině Světozor, do 7. června nabídne třináct Zafranovičových hraných i dokumentárních snímků.

„Je to film o něčem, o čem se do té doby nemluvilo - o policejní kontrole nás všech. Chtěl jsem upozornit, že jsme kontrolováni na každém kroku a že nám tento pocit může vstoupit i do mozku,“ uvedl ke snímku s Jiřím Bartoškou v hlavní roli režisér. Je přesvědčen, že tato linie příběhu získala po letech na aktuálnosti.

Retrospektiva orámovaná roky 1962 až 2012 připomene půlstoletí tvorby tohoto světoznámého a pro mnohé kontroverzního filmaře. Organizuje ji občanské sdružení Lastavica. Podle manažera projektu Kristiana Kotarace byly Zafranovičovy snímky podobně připomenuty v roce 1994 na karlovarském festivalu a pak o šest let později v Praze. Mezitím byly uvedeny například ve Varšavě, Bělehradu, Záhřebu a koncem minulého roku i v Sarajevu.

  • Má je pomsta / Jiří Bartoška, Jana Brejchová zdroj: ČT
  • Má je pomsta / Jiří Bartoška, Pavel Zedníček zdroj: ČT

Lordan Zafranović vystudoval pražskou FAMU ve třídě Elmara Klose, svůj první amatérský film natočil v roce 1961. Za své snímky získal řadu domácích i mezinárodních cen, za dokument Krev i popel Jasenovce byl nominován na Oscara. Natočil na 80 filmů, k většině z nich napsal scénář. Jeho „válečná trilogie“ z let 1978 až 1986 (Okupace ve 26 obrazech, Pád Itálie, Večerní zvony) patří podle kritiků mezi přední díla jugoslávské kinematografie. Letos vyšla v nakladatelství Levné knihy, celkem se prodalo na 10 000 DVD.

Začátkem 90. let pobýval převážně v Paříži, v roce 1992 pracoval ve Vídni, od poloviny 90. let žije mezi Prahou a Chorvatském. „V posledních šesti letech jsem ale česky nehovořil, protože jsem v Záhřebu pracoval na třináctidílném dokumentu o jugoslávském revolucionáři a politikovi Josipu Brozu Titovi,“ uvedl režisér. Dokument má název Tito - Poslední svědkové testamentu a byl právě odvysílán v Chorvatské televizi. Česká televize ho uvede na podzim, dva jeho díly budou součástí pražské retrospektivy.

„Byla to moje dosud nejtěžší práce, během níž jsem se setkal s mnoha Titovými přáteli, rodinnými příslušníky i spolupracovníky. Jejich často kritické výpovědi jsem zaznamenal pro příští generace,“ řekl Zafranović. Polovina z těchto lidí podle něj během dokončování seriálu zemřela.