Začíná retrospektiva Lordana Zafranoviče

Praha - Celovečerní drama Má je pomsta, které v roce 1995 vzniklo v produkci České televize, zahájí dnes retrospektivu filmů chorvatského režiséra a předního představitele takzvané černé vlny jugoslávského filmu Lordana Zafranoviče. Přehlídka se koná v pražském kině Světozor, do 7. června nabídne třináct Zafranovičových hraných i dokumentárních snímků.

„Je to film o něčem, o čem se do té doby nemluvilo - o policejní kontrole nás všech. Chtěl jsem upozornit, že jsme kontrolováni na každém kroku a že nám tento pocit může vstoupit i do mozku,“ uvedl ke snímku s Jiřím Bartoškou v hlavní roli režisér. Je přesvědčen, že tato linie příběhu získala po letech na aktuálnosti.

Retrospektiva orámovaná roky 1962 až 2012 připomene půlstoletí tvorby tohoto světoznámého a pro mnohé kontroverzního filmaře. Organizuje ji občanské sdružení Lastavica. Podle manažera projektu Kristiana Kotarace byly Zafranovičovy snímky podobně připomenuty v roce 1994 na karlovarském festivalu a pak o šest let později v Praze. Mezitím byly uvedeny například ve Varšavě, Bělehradu, Záhřebu a koncem minulého roku i v Sarajevu.

  • Má je pomsta / Jiří Bartoška, Jana Brejchová
    Má je pomsta / Jiří Bartoška, Jana Brejchová zdroj: ČT
  • Má je pomsta / Jiří Bartoška, Pavel Zedníček
    Má je pomsta / Jiří Bartoška, Pavel Zedníček zdroj: ČT

Lordan Zafranović vystudoval pražskou FAMU ve třídě Elmara Klose, svůj první amatérský film natočil v roce 1961. Za své snímky získal řadu domácích i mezinárodních cen, za dokument Krev i popel Jasenovce byl nominován na Oscara. Natočil na 80 filmů, k většině z nich napsal scénář. Jeho „válečná trilogie“ z let 1978 až 1986 (Okupace ve 26 obrazech, Pád Itálie, Večerní zvony) patří podle kritiků mezi přední díla jugoslávské kinematografie. Letos vyšla v nakladatelství Levné knihy, celkem se prodalo na 10 000 DVD.

Začátkem 90. let pobýval převážně v Paříži, v roce 1992 pracoval ve Vídni, od poloviny 90. let žije mezi Prahou a Chorvatském. „V posledních šesti letech jsem ale česky nehovořil, protože jsem v Záhřebu pracoval na třináctidílném dokumentu o jugoslávském revolucionáři a politikovi Josipu Brozu Titovi,“ uvedl režisér. Dokument má název Tito - Poslední svědkové testamentu a byl právě odvysílán v Chorvatské televizi. Česká televize ho uvede na podzim, dva jeho díly budou součástí pražské retrospektivy.

Video Retrospektiva Lordana Zafranoviče
video

Retrospektiva Lordana Zafranoviče

„Byla to moje dosud nejtěžší práce, během níž jsem se setkal s mnoha Titovými přáteli, rodinnými příslušníky i spolupracovníky. Jejich často kritické výpovědi jsem zaznamenal pro příští generace,“ řekl Zafranović. Polovina z těchto lidí podle něj během dokončování seriálu zemřela.