Praha – Co se starými nevyužitými industriálními budovami? Téma jako zrozené pro čtvrtý ročník konference Křižovatky architektury, na níž se sejdou architekti i ekonomové. Budou diskutovat o tom, zdali je lepší stavby zrekonstruovat a následně využívat, nebo raději rovnou zbourat.
Noční můra architektů: chátrající industriální budovy
Zmíněný problém není jednoduché vyřešit. Je na něj totiž nahlíženo z několika odlišných pohledů – od architektů přes památkáře až po investory. Faktem však zůstává, že industriálních staveb je v Česku jako máku a spousta z nich pomalu chátrá, aniž by něčemu sloužila.
Ve společnosti panuje názor, že rekonstrukce vychází daleko dráž než samotné strhnutí a následné postavení. Architekt Michal Šourek ale argumentuje: průzkumy dokazují, že tomu tak v mnoha případech vůbec není. Podle něj konference přinutí ekonomy a architekty, aby si sedli k jednomu stolu a konečně vyřešili podstatnou otázku: Je vůbec důležité podobné industriální budovy zachovat?
Pokud ano, jaká jsou pro to určující kritéria? Šourek jako příklad uvádí kulturní i materiální důvody. „Materiální důvody jsou dnes trochu zasunuté pod různými předsudky, jako je typicky tzv. dogma nákladového schodku,“ podotýká.
Industriální architektura (zdroj: ČT24)
Industriální architektura ale funguje jako svědek jedné epochy a podle Šourka nejde o méně důležité období než renesance či baroko. „Díky ní máme životní úroveň, jakou máme, a my nyní hledáme, jak se k ní postavit.“ Jako nejindustriálnější země bývalého Rakouska-Uherska má Česko největší potenciál k využití těchto staveb. Toto téma se k nám však dostalo až v devadesátých letech a podle předsedy programové rady konference Tomáše Šenbergera už jej dvacet let neumíme uchopit.