Praha - Židovské muzeum vystavuje putovní expozici Genocida Romů v době druhé světové války. Výstava je doplněna řadou akcí, která vyvrcholí koncertem 4. listopadu. V české premiéře zazní skladba Requiem za Osvětim od romského skladatele Rogera Morena Rathgeba. Ve Dvořákově síni Rudolfina ji provede 75 romských hudebníků z Romské a Sinti filharmonie z Frankfurtu nad Mohanem. V rámci mezinárodního projektu byla skladba uvedena již v Amsterodamu a Tilburgu, po Pražanech ji vyslechnou také Maďaři a Poláci.
Romská filharmonie hraje Requiem za Osvětim
Pořadatelé chtějí zvýšit povědomí o tragédii Židů, Romů a dalších obětí druhé světové války a přispět tak k boji se současnými protiromskými projevy. „Zásadní je pro nás zasazení připomínky holocaustu do kontextu současné rasové nesnášenlivosti. Pochopení problémů minulosti je klíčem k vyrovnání se s přítomností a budoucností,“ uvedla Jitka Jurková.
Orchestr bude řídit romský umělecký ředitel a dirigent Riccardo M. Sahiti. V každé zemi vystoupí domácí sbor a sólisté. V Rudolfinu se tak představí operní pěvci Jana Wallingerová, Martin Šrejma a Martin Bárta i romská zpěvačka Pavlína Matiová, která bude zřejmě první českou Romkou zpívající ve Dvořákově síni. Doplní je Kühnův smíšený sbor.
Romský skladatel Rathgeb zkomponoval Rekviem po své návštěvě koncentračního tábora v Osvětimi. Autentické texty pamětníků holocaustu budou recitovat herečka Taťjana Medvecká a romský herec David Tišer, který byl již angažován v jedné z hlavních rolí inscenace Atelieru Národního divadla Můj soused, můj nepřítel.
GALERIE
videogallery_278676
Koncert provázejí i další akce, například promítání snímku Je to jen vítr nebo dokumentárních filmů …to jsou těžké vzpomínky a Žít! Ceija Stojka v Kulturním centru Židovského muzea.
"Výstava pochází z Muzea romské kultury v Brně, které ji zapůjčuje na různá místa," říká Karla Čížková, koordinátorka projektu ze sdružení Slovo 21. „Mapuje genocidu Romů v Čechách a na Moravě za druhé světové války.“
Holocaust nerozděloval Židy nebo Romy
Podle oficiálních odhadů bylo za nacistického Německa zavražděno kolem půl milionu Romů, v současnosti se tragédie označuje jako zapomenutý holocaust. „Začalo to v roce 1935 vyhlášením norimberských zákonů, které započaly perzekuci a pronásledování Romů i Židů,“ připomíná romista Michal Miko. „Holocaust nerozděloval Židy nebo Romy, to se týkalo obou národů ve stejném smyslu.“
Romským obětem byl tento týden odhalen v Berlíně pomník. Nachází se nedaleko jiných monumentů připomínajících židovské a homosexuální oběti nacistů za druhé světové války.
V Česku podle odhadů žije asi čtvrt milionu Romů. Rada Evropy a různá občanská sdružení v posledních letech pravidelně upozorňují na diskriminaci a rasistické projevy vůči romské menšině v Česku, terčem útlaku jsou Romové i v jiných místech Evropy.
Genocida Romů v době 2. světové války / Židovské muzeum/ Maiselova 15, Praha