Dům jako lanýž nebo koláž z památek: budoucnost architektury?

Praha – Kam směřuje současná architektura? Jaké stavby jsou preferované a za jakým účelem fungují? Putovní výstava Evropské ceny za současnou architekturu dává odpovědi na všechny zmíněné otázky. Nejprestižnější ocenění se také snaží přilákat mladé lidi a vzbudit v nich zájem o architektonické povolání.

Putovní expozice se na dobu od 9. listopadu do 6. ledna uchýlila do Veletržního paláce. Výstava se považuje za nekvalitnější a nejucelenější přehlídku současné evropské architektury. V plánech a fotografiích totiž prezentuje pětačtyřicet nejlepších staveb vybraných mezinárodní porotou. Jde navíc o první cenu, v níž nehrály roli národní hranice. 

Podmínek pro vstup do soutěže je hned několik: budova musela vzniknout během dvou posledních let, a to na území jednatřiceti evropských zemí. Autorem by měl být přirozeně také Evropan. Češi na každý ročník nominují mezi osmi až deseti projekty – za ta léta se tak do výběru toho nejkvalitnějšího dostalo šest českých návrhů. 

  • Evropská cena za současnou architekturu
    Evropská cena za současnou architekturu zdroj: NG Praha
  • Evropská cena za současnou architekturu
    Evropská cena za současnou architekturu zdroj: NG Praha

Vítěz se posuzuje podle daných kritérií: musí jít o výjimečnou inovativní konstrukci, která navíc funguje také jako společensky přínosná. Obdobně výrazný projekt, jež se všem zapsal do paměti se stala například norská Národní opera v Oslu nebo právě letošní laureát Neuschen museum v Berlíně. 

Stavba vznikla ve 40. letech 19. století, jenže po bombardování během 2. světové války byla prakticky v troskách. Nedávná rekonstrukce a dostavba byly tak úspěšné, že Cenu za současnou architekturu vyhrála. 

V posledních letech dominují zejména projekty se sociálním nábojem mající přínos pro krajinu či město. Trendy budoucí architektury se podle kurátorek výstavy ještě více zaměří na ekologii, prosperitu a sociální soudružnost. Ať už jde třeba o meditační chatu ve tvaru lanýže nebo kolážový dům, jenž přehodnocuje péči o památky.