Unikátní Závišův kříž lze po 70 letech opět obdivovat

Vyšší Brod - V rámci Zemské výstavy, která probíhá na čtyřech místech v česko-rakouském příhraničí, mohou návštěvníci kláštera ve Vyšším Brodě vidět vzácný Závišův kříž. Je umístěn v pancéřované klenotnici, která byla speciálně pro tuto akci vyrobena. I další ne zcela běžné bezpečnostní opatření provázejí prezentaci jednoho z nejcennějších relikviářů světa, památky srovnatelné s českými korunovačními klenoty.

Závišův kříž je dvouramenný raně středověký relikviářový kříž ze zlata, vysoký 80 centimetrů, zdobený filigránem, posázený cennými drahokamy a perlami. Dřevěné jádro kříže bylo nahrazeno stříbrnou deskou datovanou rokem 1775. Noha byla doplněna v letech 1839– 1840.

„Tato památka je výjimečná tím, že se v ní snoubí několik zcela nezvyklých hodnotných věcí. Především to je relikvie pravého kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus, vsazená do středu kříže. Podle průzkumů je tento kus cedrového dřeva starý dva tisíce let a měří na výšku dvacet centimetrů. Dále je v Závišově kříži více než 25 svátostí a ostatků. Na čelní straně památky ze zlata je 51 drahokamů. Na zadní straně je kříž zdobený devíti smaltovanými medailonky světců byzantské provenience z 10. století,“ upozornil kurátor vyšebrodské části Zemské výstavy 2013 Jiří Franc.

Video Závišův kříž na Zemské výstavě
video

Závišův kříž na Zemské výstavě

Kříž je nazýván Závišovým, neboť jej měl v držení Kunhutin druhý manžel Záviš z Falkenštejna. Ten jej pravděpodobně daroval, či spíše po jeho smrti přešel do rodové fundace Vítkovců, cisterciáckého vyšebrodského kláštera. Tam se připomíná jako zázračný a po třicetileté válce se stal cílem mnoha poutí. V nebezpečí zabavení při obsazení Sudet roku 1939 byl kříž odvezen do Prahy a uložen ve Svatovítském pokladu na Pražském hradě. Do Vyššího Brodu se vrátil v roce 1994, od té doby byl v trezoru.

„Samotný původ památky doposud halí rouška tajemství. Nejpravděpodobnější verze o vzniku kříže je ta, že byl vyroben ve 20. nebo 30. letech 13. století v Ostřihomi v Uherském království jako korunovační klenot krále Bély IV.,“ dodal Franc.

V roce 2010 byl vyhlášen národní kulturní památkou. Uvádí se, že jde o třetí nejcennější středověkou zlatnickou památku v České republice (po korunovačních klenotech a relikviáři svatého Maura).