Stockholm – Čas od času lze zaslechnout posměšky, že na stockholmském šampionátu je více novinářů než fanoušků. Jedná se sice o nadsázku, ale na mistroství se opravdu sjeli novináři a fotografové – když ne z celého světa – tak alespoň z větší části Evropy. Jenže tu pravou oslavu žurnalistiky nenajdeme v hale Globen, ale o pár kilometrů dále na sever. Ve Stockholmu totiž právě probíhá událost s MS významem takřka srovnatelná, retrospektiva otce moderní fotožurnalistky Henri Cartier-Bressona.
Nejen hokejem fanoušek je živ: Cartier-Bresson ve Stockholmu
„Procházel jsem se ulicemi celý den, napnutý a nervózní, rozhodnutý zachytit život – uchovat onen akt žití. Nejvíce ze všeho jsem toužil lapit pravou podstatu situace, která se odvíjela před mýma očima, do jediné fotografie,“ popsal kdysi svou touhu a povolání Cartier-Bresson. A pravdou je, že se francouzskému fotografovi jeho předsevzetí dařilo po celý život s bravurou naplňovat.
O tom se koneckonců mohou nyní přesvědčit i hokejoví fanoušci, kteří se vydali do Stockholmu podpořit svůj tým. A vzhledem k dosavadním výkonům českého mužstva si tak lze ve Švédsku dopřát alespoň nějaký ten příjemný zážitek. Galerie Fotografiska ležící jen pár desítek metrů od historické čtvrti Gamla Stan totiž připravila vskutku rozsáhlou retrospektivu Henri Cartier-Bressona, která mapuje celou kariéru francouzské legendy mezi fotografy.
Emocí víc než na hokeji
Nic dlouho nenaznačovalo, že by se Cartier-Bresson měl stát „otcem moderní fotožurnalistiky“. Rodák ze Chanteloup-en-brie studoval malbu a byl silně ovlivněn surrealismem. K zachycování scén reálného života ho definitivně přimělo až setkání s maďarským fotografem Robertem Capou. „Zbav se nálepky surrealistický fotograf. Vrhni se na fotožurnalismus. Surrealismus si ale drž ve svém srdci,“ poradil mu prý Capa.
A Cartier-Bresson opravdu dokázal vtisknout svým fotografiím „něco navíc.“ Jedinou momentkou vypráví Francouz celé příběhy. Jeho fotografie mají vtip, vždy je vepsáno něco mezi řádky. Z Cartier-Bressonových fotografií čiší život – radost i smutek, únava i veselí. Postarší elegantní dáma na ramenou dvou mužů při korunovaci Jiřího VI., kluci hrající si v troskách domů v Seville, Mexičanky vyklánějící se ze dveří svého domu – ať Cartier-Bresson fotí cokoliv, vždy má fotografie zvláštní náboj. Život zakonzervovaný v jediném snímku.
GALERIE
Cartier-Bresson - Sunday on the banks of the River
Francouz své fotografie nikdy neinscenoval a stejně jako správný hokejový střelec trpělivě čekal, až přijde „rozhodující moment“ (Decisive Moment). „Fotoaparát je pro mne skicákem. Nástrojem intuice a spontaneity. Aby člověk mohl dát světu smysl, musí se cítit být součástí toho, co má v hledáčku,“ napsal Cartier-Bresson. Nenápadně se schovával s drobným fotoaparátem Leica a číhal, až sama situace nabídne správnou kompozici, náladu nebo jen výraz ve tváři. A jako jeden z mála fotografů své fotky nikdy neořezával. Věřil, že fotografie se má komponovat v hledáčku, nikoliv temné komoře.
Všude byl, všechno fotil
Cartier-Bresson zachytil okamžiky všedního života i zásadní události dvacátého století. Fotil ve španělské občanské válce, byl u toho, když se otevíraly německé koncentrační tábory, i když Mao pochodoval na Peking. Ve Stockholmu je nyní vystaveno na 250 fotografií ze všech důležitých období jeho kariéry, včetně řady portrétů významných osobností. Pokud si chcete ve švédském hlavním městě na chvíli odpočinout od hokeje, Cartier-Bressonovu výstavu byste neměli minout. V Česku se jí totiž na rozdíl od mistrovství světa asi hned tak nedočkáme.