Francouzské umění na Pražském hradě k potěše i modlitbě

Praha - Výstava Francouzské umění ze šlechtických sbírek v Císařské konírně Pražského hradu připomíná majetkové a rodové vazby francouzské šlechty k zemím Koruny české. Na výstavě se tyto vztahy představí prostřednictvím bohatých sbírek z hradů, zámků i centrálních institucí České republiky. Expozice mimo jiné představuje portrétní galerii francouzských panovníků a šlechty, prvořadá výtvarná díla francouzských mistrů i francouzské umělecké řemeslo. Výstava se koná v rámci Roku francouzské kultury, který je součástí projektu Po stopách šlechtických rodů a trvá od 22. listopadu 2013 do 23. února 2014.

Součástí expozice je i světově proslulý unikát tzv. Rohanské hodinky, výpravný iluminovaný manuskript z počátku 15. století, který zapůjčila Národní knihovna v Praze. „Jedná se vlastně o jakýsi návod pro středověkého člověka, jak se správně během dne modlit,“ upozornil ředitel Územní památkové správy na Sychrově Miloš Kadlec.

Na rozdíl od podobných rukopisů vlastněných nejvýznamnějšími institucemi v západní Evropě byl tento pozdně středověký rukopis dlouhou dobu vědecké i širší kulturní veřejnosti neznámý, neboť byl po dlouhá léta uložen v depozitáři NK.

Kalendářní část knihy obsahuje pro každý měsíc obrázky nebeských znamení a činností charakteristických pro danou část roku, další iluminace čerpají náměty v Bibli a životech svatých. Samotný text je lemován širokým akantovým motivem s rostlinnými vzory, skládanými geometrickými obrazci a mytologickými bytostmi. „Podle způsobu zpracování iluminací se předpokládá, že se na knize podíleli čtyři různí iluminátoři,“ doplnil Kadlec.

V sídle Rohanů v Čechách, na zámku Sychrov, přestála kniha první světovou válku, vznik Československé republiky i zrušení šlechtických titulů. Po druhé světové válce byl Rohanům na základě dekretů prezidenta republiky veškerý majetek zkonfiskován, a tak se dostala do rukou státu i skvostná kniha hodinek Pierra de Rohan-Gié. Od roku 1951 je kniha v péči Národní knihovny.

Rohanové, původem bretaňský šlechtický rod, jsou vedlejší větví starobylého rodu Porhöet, za jehož zakladatele bývá považován Allain de Porhöet, vikomt de Rohan, jenž na počátku 12. století začal ve svém jménu užívat název rodného hradu Rohan (dnes departament Morbihan). Rod se během své téměř tisícileté historie postupně rozrostl do sedmi rodových větví a jednotliví členové rodu zasahovali do dějin Francie. Rohanové získali vévodský titul a díky prozíravé sňatkové politice byli spřízněni se značným počtem evropských panovnických rodů.